Ústavní soud
(K článku Čtvrtý pilíř demokracie, Respekt č.24)
Myslím, že je maličko nesprávné přisuzovat mezi ústavními soudy prvenství až dítku Německé liberální strany ústavověrné, zvanému „das Reichsgericht“, zrozenému 21.prosince 1867. Některé rysy ústavního soudu měl snad již v Atické republice areopag a úřad eforů v Lakónském království. V Říši římské národa řeckého čili v Byzantském císařství tuto funkci mutatis mutandis zastávali „agentes in rebus“ etc.Jinak mi celá ona vaše zpráva je poněkud nesrozumitelná. Možná, že jsem dost přesně jako čtenář nelišil zákon o ústavním soudu a jeho personální obsazení, čili existenci a esenci tohoto soudu. Senát schvaluje prezidentem republiky navržené personální složení, senát, který se, pokud vím, nekonstituoval. Přesto jej Poslanecká sněmovna co svrchovaný orgán legislativní kodifikovala. Možná, že jsem něco přehlédl, možná, že jde o nouzové opatření, jež bude a posteriori senát po svém zrození kodifikovat.Jinak si nejsem jist, zda je tato instituce zrovna výrazem víry v demokracii. Rozhodně si myslím, že může retardovat pokrok. Je však dosti dobrou zárukou, že náš právní řád bude v souladu s humanitní mravností. Jinak by bylo možné, že by podobně, jako byl v roce 1927 donucen pravicí prezident republiky, aby - v rozporu s elementární lidskostí i zákonem - podepsal trest smrti, aby v témže roce podepsal zákon, diskriminující Romy a zákon, nahrazující okresní a zemskou demokracii byrokracií, etc., aby si…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
