Neviditelná ruka ekonomických informací
Dokud chybí zákon, můžeme jen hádat: po kom bude nazvána příští aféra?
Případ Wallis roztočil nové, už x-té kolo debat o „čistotě“ našeho kapitálového trhu, potažmo privatizace vůbec. Někteří opoziční poslanci v této souvislosti navrhují zřídit zvláštní parlamentní komisi, která by bděla nad privatizací jako celkem, další žádají přísně prošetřit alespoň Harvardské fondy. Z čistě ekonomického hlediska jsou tyto požadavky směšné: i kdyby pro Viktora Koženého pracovali všichni agenti BIS, Služby na ochranu ekonomických zájmů a Úřadu pro zahraniční styky dohromady, skladba investic v tomto směru velmi obezřetného Harvardu by se zřejmě nezměnila. To, že se aférka Wallis proměnila v politickou superaféru, nemá s privatizací co dělat - do hry vstoupily hlavně tahanice o kontrolu českých tajných služeb, policie a ministerstva vnitra.
Umění číst
Informace tvoří největší bohatství moderní tržní ekonomiky a absolutně nezbytnou podmínku úspěšného podnikání. Proto se pracně shromažďují, prodávají, vyměňují a občas i kradou. Zároveň neběží o housky na krámě: v podmínkách hospodářské soutěže se zásadní údaje také žárlivě střeží, a proto i ve vyspělých státech s patřičným zákonodárstvím různé skandály okolo porušování obchodních či výrobních tajemství nebo úniků osobních dat prostě patří k věci.Investiční společnosti a banky získávají to, co potřebují, hned z několika zdrojů; některé jsou zcela veřejné, jiné i…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
