Genius loci a zlaté české ručičky
O televizním Genu podruhé
Uplynutím dalšího čtvrt roku nastala opět příležitost přehlédnout (poprvé Respekt č.15 Elita národa po prvním čtvrtletí), co vyprodukovalo Feničovo studio Febio v cyklu GENů. Tím spíše, že toto čtvrtletí snad rozptýlilo i poslední obavy Pavla Melounka (P.M.: Andrej Vissarionovič, Reflex č.19, 1993) z toho, že když už ne nějaký gruzínský sekerník, tak jistě zmrtvýchvstalí Václav Kopecký se Štollem by mohli alespoň duchovně setnout jeho televizní miláčky či samotného producenta GENu.Zatím pracovala jen autocenzura. V intencích čecháčkovského genia loci, který nestrpěl šarišskou rezolutnost autora projektu a názvu, byla vypuštěna elita ve prospěch nicneříkajících „Sto Čechů dneška“.
Plýtvající formalismus
Bez ohledu na stranickou příslušnost nynější i minulou vezmu to zase hezky popořadě. Půjde tedy o celkem 16 GENů, odvysílaných v době od 19.4. do 3.8.1993. Je mi trapné, že paradoxně kvůli zachování chronologie, musím začít znectěním svého šarišského spolurodáka. Okolo Feničova GENu, věnovaného úspěšnému podnikateli, majiteli Fischer-Reisen, se rozhostilo ticho po pěšině. Dokonce jindy přesný a vyčerpávající Vladimír Just ve svém souhrnném přehledu GENů v Literárních novinách č.31 ho ani nezmiňuje. Ty všeobecné ohledy možná proto, že v kuloárech se traduje: Fenič tento GEN natočit „musel“, žádný jiný ho dělat nechtěl. Proč asi „musel“, je nasnadě. Šlo asi o reklamní úlitbu jednomu…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
