Dějiny nekončí dneškem
Přiznáním práva na vlast sudetským Němcům můžeme jenom získat
Po druhé světové válce vyjednala Československá politická reprezentace (podporovaná rozhněvanou veřejností) u vítězných mocností odsun-vyhnání několika miliónů Němců z území, které oni sami před staletími kolonizovali. Vybrala si touto neurvalou formou válečné retribuce a chránila do budoucna stát před militantním německým nacionalismem. Nedbala přitom, že toto velmi sporné a pošetilé rozhodnutí dobrovolně přiřadilo tehdejší ČSR k Východu. Dnes je zřejmé, že žádná česká demokraticky zvolená politická reprezentace zřejmě nikdy nedostane mandát ke změně tohoto starého rozhodnutí. Stejně jednosměrné hledisko naopak vede sudetské Němce k trvalému odporu k této nespravedlnosti a k podpoře politiků napadajících Benešovy dekrety. Co s tím?
Patologická vzájemnost
Obě demokratické vlády, česká i německá, budou zřejmě ještě mnoho let čelit dvoustrannému tlaku vzájemně se obviňujících sudetských Němců a demagogických obhájců českých práv. Jejich úkolem je ovšem tuto nedůvěřivou „mentální“ vzájemnost zpřetrhávat. K tomu stačí pevný postoj jedné strany při vědomí, že zatvrzelost je dobrým východiskem, ale nikoli ideálním stavem. Zakládat novou důvěru spoluprací a dialogem je ovšem za existence „patologické vzájemnosti“ riskantní záležitost, protože takovéto - dobře míněné - snahy se snadno zvrátí do rozepří, a stávají se tak dalším důvodem pro vzájemné osočování.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 30 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
