Těžký život Belvedéru
Před dvěma lety byly v Královské zahradě Pražského hradu, konkrétně v Královském letohrádku Belvedér a v Míčovně, obnoveny výstavy výtvarného umění. Reakce na ně jsou kontroverzní. Belvedér, o který jde především, je renesanční skvost evropského formátu. Ovšem tamější výstavy představují především to výtvarné umění, kterému se říká současné.
Za tohle já dal peníze!
Rekonstrukce Belvedéru se začala ještě před listopadem 1989. Míčovna rekonstrukci nepotřebovala: když se na jaře 1990 do ní dostali lidé nového prezidenta, našli skladiště nábytku a darů, které od výtvarníků a spřátelených delegací obdrželi komunističtí prezidenti; stačilo uklidit. Míčovna prošla rozsáhlou rekonstrukcí v 50.letech. Měla být - a také nějaký čas byla - výstavní síní pro goblény. Jenže za prezidentství G.Husáka byly Míčovna a přilehlá část Královské zahrady zcela uzavřeny. Husák, stranící se všech, bydlel v domku, který stojí také v Královské zahradě. Stihomamem stižený prezident a generální tajemník nechal domek soustavně zpevňovat a opevňovat.Prezident Havel a jeho poradci rozhodli, že Belvedér i Míčovna budou využívány pro výstavy. Stalo se tak předtím, než se kurátorkou výstav stala Ivona Rajmanová, která v lednu 1991 nastoupila na Hrad jako prezidentova konzultantka pro výtvarné umění, aby jednala s umělci, kteří V.Havla zvali do ateliérů či na výstavy, prosili o úvody do katalogů atd. Koncepce výstav - jichž se zatím uskutečnilo třináct: deset v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 26 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
