Nebylo to tak

Vážený pane Mlynáři,

Je samozřejmě Vaší věcí, jak hladovku a její motivaci hodnotíte. Pokud však ve stati uvádíte vyložené lži nebo na základě tendenčně překrouceného pojetí povinnosti lékaře mne označujete za neseriózní a problematickou postavu, jsem nucen na Vaše neseriózní a problematické závěry reagovat.

Nevím, jaký důvod vás vedl k tomu, že bez ověření lehce dostupných faktů uvádíte ve stati bezprecedentní lži, že v polovině srpna 1989 jsem za okno svého domku vyvěsil text petice Několik vět atd…

Tedy: žádný text petice Několik vět za oknem mého domku nikdy nevisel. Který z policistů provádějících domovní prohlídku umístil na dveře mé mansardy Vámi citovaný nápis, mi není známo dodnes. Je ovšem zarážející, s jakou jistotou si dovolujete veřejně tvrdit, že obojí jsem provedl já.

Pokud jde o Váš odkaz na povinnost lékaře zachránit pacientovi život i proti jeho vůli, „zapomenul“ jste uvést zásadní, tj. že tato situace je přesně vymezena příslušnými ustanoveními zák.č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu. Žádné z těchto ustanovení pak nehovoří o zneužívání psychiatrie k vytvoření „zákonných“ předpokladů a podkladů pro podobnou "záchranu " života - tj. pro ryze účelový zákrok, s cílem zlikvidovat hladovku, která je mocným nepříjemná. To je vše, co považuji za nutné k Vašemu celkově zavádějícímu pojednání říci. Žádost o uveřejnění tohoto otevřeného dopisu pochopitelně připojuji. O tiskovou opravu zrovna tak.

MIROSLAV MAREČEK
…