My občané...

My občané…

Český stát má svoji ústavu

Nová ústava České republiky začíná slavnostní preambulí: My občané Čech, Moravy a Slezska. Text pokračuje ve vznešeném tónu první hlavou, která ve čtrnácti článcích stanovuje všechny podstatné prvky demokratického státu. Následuje podrobný popis všech orgánů státní moci, zákonodárné, výkonné a soudní, nejvyššího kontrolního úřadu, národní banky a územní samosprávy. Sevřený a jasný text naštěstí není viditelně poznamenán politickým dohadováním. Od prvního ledna budeme tedy mít nejen ústavu schválenou převážnou většinou opozice včetně komunistů, ale především lepší ústavu, než je sama společnost.

Premiér a prezident

Víc jak devadesát procent textu nové konstituce se zabývá vyvážováním systému institucí a vytvářením nejrůznějších pojistek pro nejroztodivnější okolnosti, v nichž se může společnost a stát ocitnout. Pro člověka, který si rád cvičí paměť, představivost a logické myšlení, je to přitažlivé čtení. Najde-li chyby, pak pro ně jistě existuje nějaký pádný důvod. Podle přijaté ústavy například prezident nemůže být stíhán pro trestné činy, které spáchal jako hlava státu. Je tedy čímsi víc než občanem, což je třeba v USA nemyslitelná věc. I tento „monarchistický“ prvek ale zůstal v ústavě zachován záměrně, protože platil i za první republiky a nepřímo upomíná na Masarykovu osobnost.V čele českého státu budou podle ústavy dva lidé: premiér s rozsáhlou formální autoritou a prezident, který se bude…