Věřitelé kontra akcionáři
Jaké má svět zkušenosti s bankroty velkých firem
Před pár týdny vládní koalice navrhla odložit platnost zákona o konkursu a vyrovnání. Vedly ji k tomu jak obavy z „dominového efektu“, který by mohl zlikvidovat celou řadu velkých československých podniků, tak zjištění, že s bankroty to bude daleko složitější, než se očekávalo.Právní a administrativní procedury spojené s úpadky podniků a jejich přípravou jsou totiž tou nejsložitější a nejrozporuplnější oblastí i v tržních ekonomikách. V jednotlivých zemích existují různá zákonodárství a různé zvyklosti a zájmové skupiny mají také různou míru vlivu. Bankroty zaměstnávají (mimo jiné) celá specializovaná soudní oddělení a vyškolené správce majetku upadajících firem (jinak se totiž zákonitě stane, že se majetek - konkursní podstata - rychle rozkrade a to v Čechách umíme). U nás odborníky nemáme a hned tak mít nebudeme a to se brzy ukáže jako těžko rozlousknutelný oříšek.Novelizaci federální parlament ještě neprojednal a v současnosti zákon již týden platí. Proto se dokonce uvažuje o tom, že platnost zákona bude pozastavena zpětně k prvnímu říjnu a to je z hlediska práva rozhodnutí značně problematické.
Splatit dluh, nebo přežít?
Institut bankrotu je pro tržní hospodářství nezbytný. Nesolventní podniky totiž škodí a jejich likvidace prospívá ostatním a pomáhá udržovat finanční disciplínu (podrobně Respekt č.37). Ve všech západních zemích takřka bez rozdílu platí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
