Žijeme v legendární době

Politici se strefují do novinářů, kteří jim to s velkou chutí vracejí. Ne-politici a ne-novináři bez zábran stírají politiky a novináře. Ani veřejnost není ušetřena: kdekdo se vztyčeným prstem vypráví příběh o její čtyřicetileté morální devastaci. To vše se děje pokud možno zaujatě a neadresně. Slzy a krev tečou naštěstí jen v nadsazených titulcích.

Nejsme děti

Zavrhli jsme své zastydlé dětství, ve kterém nás uvěznil normalizovaný paternalistický stát. S dospíváním se ohlásila mnohost, konflikty i krize identity. Seriózní politika se oddělila od populismu, seriózní tisk od bulváru. Předěl mezi těmito dvěma světy tvoří na jedné straně odhodlání hledat a dělat správné a prospěšné věci. Serióznost je spojena s tvořivostí, pokusnictvím a kritičností. Pro mnohé také s přílišnou složitostí a nudou.

Ani populismus, který přímočaře vyjadřuje žádosti veřejnosti, ani bulvární tisk, který lidem nabízí poněkud fabulovanou a únikovou konstrukci světa, není třeba odsuzovat šmahem. Jejich soupeření se seriózní politikou a zpravodajstvím patří nerozlučně k demokracii. Když se rodí nové věci a nejsou společná pravidla hry, vznikají mimořádné příležitosti pro uplatnění ješitnosti, velkohubosti, troufalosti, podbízivosti, pro korupci a podvádění. Obrana proti nim spočívá ve vzájemném hlídání politiků a novinářů.Temné síly a pokušení nejsou výmyslem pohádek, náboženství či vychovatelů. Jejich hmatatelným sociálním vyjádřením jsou sítě konexí, klientely anebo…