Navzdory nepřízni osudu
Makedonie stále čeká na uznání
Poněkud ve stínu dění na Balkáně zůstává makedonský problém; nebyl nastolen ani na nedávné londýnské konferenci. Díky řeckému vetu na půdě Evropských společenství se Makedonie nadále nachází na „území nikoho“ mezi vlastním vyhlášením nezávislosti a mezinárodním uznáním. K tomu zatím přikročila jen hrstka zemí, mj. Bulharsko, Turecko a Rusko.Oficiální důvody řeckého postoje jsou známé: název Makedonie je nedílnou součástí výhradně řeckého historického dědictví a navíc posiluje možnost případných územních nároků nové slovanské republiky vůči stejnojmennému regionu na severu Řecka. Svého velkého národního vítězství, jak sami říkají, dosáhli Řekové na lisabonském summitu ministrů zahraničí ES na konci června. Společenství, které dnes potřebuje jednotu a koordinovanost jako snad nikdy předtím, se rozhodlo řeckému požadavku vyhovět. „Když js me jednotní, jsme silní,“ pronesl po návratu z Lisabonu premiér Konstantinos Mitsotakis. Vyjádřil sice připravenost k okamžité spolupráci s nově vzniklou republikou, ale jen pokud si změní jméno (v Řecku se pro ni ustálil název Skopje).Na druhé straně sporu zavládlo naopak hluboké zklamání a deziluze. „Evropo, naše jméno je Makedonie!“ hlásal největší transparent na demonstraci v hlavním městě Skopje, které se zúčastnil i patriarcha Makedonské pravoslavné církve Gavril. Pat z konce června zůstává zatím nezměněn, hladinu rozvířilo jen uznání Makedonie Ruskem, jež…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
