Politický mučedník Jan Sokol
Doba „federálních domovníků“ skončila
Sociálně demokratická strana přišla s nominací Jana Sokola do funkce hlavy státu už před třemi týdny. Tehdy se zdálo, že bývalý místopředseda Sněmovny národů má dost politické soudnosti. „Svoji kandidaturu vylučuji a na tom trvám,“ řekl. Nakonec se ale stal pravý opak - Jan Sokol nominaci přijal. Po řadě politických nul a trestně stíhaných kandidátů tak do hry o křeslo prezidenta ČSFR vstoupil „známý a slušný člověk“.
Prvotní je ústavnost
Jan Sokol důvody, které ho přiměly k souhlasu s nominací, vysvětluje stručně: jako starost o zachování ústavnosti čs.politického života. To je pro něj v dané chvíli nejdůležitější, tomu je ochoten - jak říká - „podřídit vše“. Dokonce i odpověď na otázku, zda má dnes federální prezident nějaký smysl, a pokud ano, tak jaký. „Na prvním místě nestojí otázka smyslu,“ řekl deníku Telegraf. „Je-li ústava, podle níž má být prezident, tak je podle mého názoru potřebné ústavu i v tomto bodě dodržet."Posedlost ústavou ale není jediným charakteristickým znakem nového prezidentského kandidáta. Přinejmenším stejně silně je poznamenán nedostatkem smyslu pro politickou realitu. Přiznává sice, že prezidentská kandidatura "je vážná věc, která musí být předem projednána“, zároveň mu ale nevadí, že neví, „jaká je pravděpodobnost, že by vůbec někdo mohl být zvolen“. Pokud chce Jan Sokol skutečně vyměnit židli redaktora intelektuálního měsíčníku Přítomnost za…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
