Německo: ani karta, ani trumf
"Česká republika je odkázána na spolupráci s Bavorskem.
Proto si bavorsko nemusí s kritikou z Prahy dělat nejmenší starosti."
Rozdělením státu se Čechy posunou na západ a konfrontace se Slováky ztratí na významu. Významná však bude konfrontace se západními sousedy - Německem a Rakouskem. Nutnost srovnávat se s vyspělým okolím nepochybně povede ke krizi identity značné části obyvatel České republiky.Německo se po sjednocení přesunulo opačným směrem: ze západního státu se opět stalo „zemí středu“. Zatím blíže neurčený"rozchod s genscherismem" je jedním z výrazů této nové situace, která se dá vymezit negativně: sjednocené Německo hraje ve světě i v Evropě jinou roli a nebude moci pokračovat v zahraniční politice bývalé Spolkové republiky. Na evropské politické scéně je dnes jednou z nejdiskutovanějších otázek, jak udržet Německo integrované do evropských bezpečnostních a hospodářských struktur a jak mu zároveň zabránit, aby zaujalo dominantní postavení.
Konec romantiky
I když cíle české zahraniční politiky zůstávají stejné jako cíle československé - integrace do Evropského společenství a Atlantického paktu - česká zahraniční politika nemůže být jen prostým pokračováním politiky československé. Český stát už nemůže koketovat s ideou „mostu“ mezi Východem a Západem, ani se stavět do role nárazníkového státu, který pomáhá „zadržovat německou expanzi“. Myšlenkový návrat do doby před rokem 1938 by mohl být pro…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
