Past úrokové míry
Krize finského hospodářství
Finská ekonomika je v nesnázích. Rozpad sovětského trhu spolu s nezodpovědnou hospodářskou politikou vlády v druhé polovině 80.let přivedly Finsko do nejvážnější hospodářské krize v poválečném období. Ačkoliv nejnovější statistické údaje signalizují jisté oživení, zřejmě potrvá ještě několik let, než se finské hospodářství vzpamatuje.Krize přišla neobyčejně rychle. Zatímco v letech 1987 až 1989 rostl hrubý domácí produkt (HDP) v průměru o 5% ročně, v roce 1990 se růst prakticky zastavil a loni byl zaznamenán pokles o 6,2%. V roce 1991 zkrachovalo přes 6000 finských firem a nezaměstnanost, která ještě v roce 1990 činila pouhých 3,4%, se v současnosti vyšplhala už ke 14%. V listopadu loňského roku byla finská centrální banka nucena devalvovat finskou marku o 12,3%.
Cena za růst spotřeby
Příčin náhlého zhroucení finského hospodářství je několik. Tou nejnápadnější je ztráta trhů v někdejším SSSR. V roce 1983, kdy byl vzájemný obchod na nejvyšší úrovni, se Sovětský svaz podílel na finském vývozu i dovozu téměř čtvrtinou. Nyní se obchod se zeměmi SNS takřka úplně zastavil a mnohé finské firmy se musí vypořádat s problémem dobře známým i v Československu: o zboží, které bylo dobře prodejné v SSSR, není na západních trzích zájem. Odhaduje se, že ztráta sovětských partnerů má na svědomí zhruba polovinu poklesu HDP.Na finskou ekonomiku zapůsobily i jiné negativní zahraniční vlivy. Světové hospodářství…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 20 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
