Dvě centra moci
Polsko má nového premiéra
Pokus o sesazení vlády Jerzyho Olszewského, iniciovaný tzv. malou koalicí (Demokratický svaz, Liberálně demokratický kongres, Polský hospodářský program) a podpořený prezidentem, se podařil - navzdory dramatické výzvě přednesené na zasedání parlamentu v noci z 4. na 5. června premiérem Olszewským v souvislosti se započatým zveřejňováním seznamu poslanců, podezřelých ze spolupráce se státní bezpečností. V pátek byl jmenován nový předsedy vlády, představitel Polské lidové strany Waldemar Pawlak, na rozdíl od svých předchůdců bez „solidaritní“ minulosti. Otevřenou otázkou v Polsku však zůstává, zda bude v zemi panovat demokracie parlamentní či prezidentská, respektive zda vůbec bude panovat demokracie.
„Nechci, ale musím“
bylo hlavním heslem volební kampaně Lecha Walesy v průběhu roku 1990. V prosinci se „člověk ze železa“ ujal funkce hlavy státu. Tato skutečnost sice rozhodla o systému vytvoření více stran v Polsku (potřebu takového systému mnozí čelní představitelé „solidaritní“ opozice ještě v létě 1990 dosti otevřeně zpochybňovali), avšak nijak výrazně nepřispěla k urychlení velké části politických a ekonomických reforem, které požadovala v té době nejrychleji a nejdynamičěji se rozvíjející politická síla, Dohoda středu Jaroslawa Kaczynského: odstartovat kupónovou privatizaci, zastavit předávání částí podniků a družstev bývalým předsedům základních organizací Polské sjednocené dělnické strany a…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
