Mezi utopií a civilizací
O československém stanovisku
Jsem jedním ze Slováků, kteří nehodlají žít v samostatném slovenském státě. Důvod je jednoduchý: tento stát mi nenabízí ani víc občanských svobod, ani víc hospodářské prosperity než dnešní stát československý.Můj otec neměl Československo rád. Byl občanem Rakouska-Uherska, mluvil všemi jazyky monarchie a vznik Československa chápal jako něco, co omezovalo jeho podnikatelské i lidské možnosti. Byl kosmopolita. Hitler, stejně jako dnešní slovenský nacionalistický tisk, chápal tento pojem jako cosi pejorativního.
Politika nestability
Vlastně mám na věc stejný názor jako můj otec. Samostatný Slovenský stát budu chápat jako své ochuzení. Možná jsem prostě konzervativní. Zvykl jsem si vnímat jako svůj domov celý československý prostor: od Aše až po Čiernou nad Tisou.Dnešní státoprávní diskuse české a slovenské reprezentace mě unavují. Nechápu, jak se elity dvou středoevropských národů mohou s vážnou tváří dohadovat o federativním dvojdomkovém soustátí s konfederativními prvky.S výjimkou bývalé NDR původní rozdělení Evropy na Východ a Západ trvá. Na Východě probíhá dezintegrační proces, který je pravým protikladem integrace, o niž se snaží Evropské společenství. Maďarský spisovatel G.Konrád se nedávno vyjádřil, že nevidí žádný demokratický způsob, jak dezintegraci na Východě zabránit.Z bezpečnostního hlediska znamená vznik malých, ekonomicky nesvéprávných národních státečků perspektivu změny…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 16 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
