Bitva o Jugoslávii
Týden, který začal moskevským pučem, byl pro Jugoslávii nešťastný. Vášně a střety tu nabyly takové intenzity, že samotné moskevské události zde neměly velký dopad. Snad jen zpočátku slabě podpořily centralisty a armádu, která je ideově spjata s krajně ortodoxní, federální komunistickou stranou zvanou „Hnutí za Jugoslávii“.„Armáda musí posílit svou přítomnost a být připravena na intervenci cizích vojsk, která slovinští a chorvatští politici stále častěji volají na pomoc. Bitva o Jugoslávii teprve začíná.“ Řekl člen jejího ÚV generál Mirkovič deset dnů po vyhlášení příměří, jež mělo platit od 7.srpna. Po čtrnácti dnech jeho trvání dospěla federální komise k závěru, že bylo porušeno asi dvěstěkrát a že při něm zahynulo v průměru pět lidí denně. Těžké zbraně střílely i na stotisícový Osijek, což byla čistá a ničím neodůvodnitelná agrese proti civilnímu obyvatelstvu.
Porušení příměří
Dohody s Evropským společenstvím a s KBSE Jugoslávie neplní nejen co se týče příměří, ale ani při jednáních o budoucnosti země. 20. a 21.srpna zasedala prezidentská rada SFRJ, výsledek byl standardně bezzubý. První den se usnesla na bezpodmínečném příměří, nazítří se už boje rozhořely s intenzitou ještě větší. Srbská strana zásadně odmítla pomoc ES a KBSE, které se nabídly, že poskytnou alespoň nestranné pozorovatele. Orgány jugoslávské federace nejsou ve stávajícím složení evidentně schopny postarat se o základní práva občanů: ani o právo na život, jež…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
