Kupónová privatizace se blíží. Je proto načase začít se zabývat otázkou, jak tato metoda ovlivní ekonomickou reformu a zejména její makroekonomickou část.
Jednou z hlavních součástí reformy je opatrná rozpočtová a peněžní politika, jejíž cílem je stabilní ekonomické prostředí. Je dokázáno, že v situacích, kdy se roztočí inflační spirála a vzroste absolutní výše úroků, nedokážou se rozumně a tržně chovat ani zdravé firmy, natož spotřebitelé. Provádět ekonomickou reformu v nestabilním prostředí prostě nelze; o tom se už částečně přesvědčili v Polsku.
Opatrnou finanční a rozpočtovou politiku tvoří několik nástrojů - přebytkový rozpočet, nízká emise úvěru, stabilní kurs koruny atd. Že tato politika funguje, dokazuje podstatné snížení inflace od počátku roku: v lednu 25,8%, v únoru 7%, v březnu 4,7% a v dubnu už jenom 2%.
Boj s inflací je tedy jedním z hlavních makroekonomických cílů reformy a je prováděn především plošnou vládní politikou. Na druhé straně stojí privatizace, která je hlavním mikroekonomickým cílem, protože se týká především podniků a občanů. Co se stane, jestliže se - jak tvrdí mnoho ekonomů - tyto dva cíle zkříží?
Můžete šetřit, nebo si půjčovat
Často slyšíme, že velká privatizace a především kupónová metoda způsobí inflaci. Tento názor prozrazuje nepochopení či neznalost základních ekonomických principů.
Mluví se o tom, že mnoho lidí bude chtít své akcie prodat. Už to je sporné. Především bude záležet na vývoji…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 23 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
