Kdo bude prezidentem?

Otázka volby prezidenta Ruské federace, především však jeho pravomocí, zaujímala zřejmě nejvýznamnější místo na posledním 4.zasedání lidových poslanců RSFSR. Parlament rozhodl o zřízení úřadu prezidenta Ruska, především však o právech, s jejichž pomocí by měl reálně ovlivňovat chod politiky největší svazové republiky. Je tu však i faktor nejvýznamnější - totiž osobnost člověka, který se stane ruským prezidentem, a v neposlední řadě i osobnost viceprezidenta.

Boris Jelcin

O Borisi Jelcinovi již toho bylo řečeno dost. Je také známo, že má k dosažení cíle nejblíže. Za svého případného viceprezidenta označil předáka čerstvě vzniklého hnutí Komunisté pro demokracii, plukovníka Alexandra Ruckého. Proč právě jeho a nikoli svého bývalého „Afghánce“, dosavadního zástupce v úřadě předsedy NS RSFSR Ruslana Chazbulatova? Byl to právě plk.Ruckoj, kdo svým vystoupením na posledním mimořádném sjezdu lví měrou přispěl k tomu, že se konzervativcům a skupině Komunisté Ruska nepodařilo Jelcina úplně odstranit z politické scény. Jsou tu však i ryze pragmatické důvody.

Nespokojenost armády se současnou situací v SSSR i s vlastním postavením ve struktuře sovětské společnosti je chronicky známá a reálně uvažující politik s ní musí počítat, nechce- li, aby výkonnou moc nakonec převzaly tanky. Hovořil-li B.Jelcin i v Praze o tom, že nebezpečí diktatury (a snad i převratu provedeného „jestřáby“ v uniformách) bylo největší v lednu a únoru, neznamená to nikterak, že…