Wroclaw 2

Galerie mladých, která v loňském roce začala v rychlém sledu autorských výstav mapovat tvorbu nastupující generace, uvedla v únoru nezvyklou akci. Byla tu vystavena kolekce obrazů, které v říjnu 1989 putovaly na Festival nezávislé československé kultury do Vratislavi. Výstavní sál v klubu Zero však zůstal prázdný. Československé orgány zadržely soubor na hranicích. Únorová „rekonstrukce“ U Řečických vyvolala vzpomínky na tuto peripetii.

Vratislavský festival byl pro totalitu v agónii jistě poněkud silnou kávou, a tak bylo možno předem pochybovat o hladkém doručení zásilky. Byly tu však řádně absolvované formality - jak povolovací řízení v Národní galerii, tak zaplacené celní poplatky, které naději přiživovaly. Celá výstava vznikla vlastně spontánně. Její účastníci se kontaktovali v březnu na pozoruhodné výstavě asi sta výtvarníků ve Vinohradské tržnici. Tam byla shromážděna díla profesionálů s diplomem i těch bez diplomů. Bylo to poprvé, kdy došlo k tak mohutné konfrontaci mezi oběma „cechy“. Výstava se dočkala nejen vernisáže, ale kupodivu zůstala až do plánovaného termínu ukončení. Díky tomuto gigantickému přehledu nekonformní tvorby bylo pak poměrně snadné sezvat zájemce a vytvořit výsledný okruh asi 30 autorů, kteří, vědomi si důsledků a komplikací, hodlali svou účastí podpořit významnou událost v bezprostřední blízkosti naší zdánlivě neotřesitelné hráze normalizovaného „blaha všeho lidu“. Iniciátoři i organizátoři (Michal Singer, David Němec, Petr Vaněček)…