Venkovánci, těšte se!

Ústav pro kulturně výchovnou činnost (zařízení ministerstva kultury), který podle mého názoru nikdy nikdo nepotřeboval a o kterém jsem se domnívala, že už neexistuje, nás překvapil novou iniciativou. Zaslal nám pozvánku (s přiloženou poukázkou na peníze) na pozoruhodný seminář. „Jsme přesvědčeni, že v současném přechodném stádiu útlumu kulturních aktivit, v situaci po ekonomické stránce pro rozvoj kultury nevýhodné, …je jednou z cest k řešení rozvoje kulturního života v místech zakládání a fungování kulturních spolků. …Experimentálně si ověřujeme po několik měsíců tuto problematiku spoluprací se spolkem Senohrabská beseda …Prosíme vás, abyste ve vašem okrese vyhledali možné budoucí organizátory spolkového života, …abyste dali přednost organizátorům nezatíženým stereotypními postupy profesionálně dodávané kultury …“ Podepsány jsou PaeDr.Eva Kramperová, vedoucí vzdělávacího střediska, a PhDr.Dagmar Adamcová, CSc., vedoucí oddělení pro spolupráci se spolky a sdruženími.

A je to tady. V roce 1952 zrušili komunisté všechny spolky. Zničili tak mnoho kultury a příležitostí k tomu, jak ušlechtile a zábavně trávit volný čas. Protože lidi tancovat a zpívat nepřestali, zavedla se později pro všechny kontrola a centrálně řízená „iniciativa“ v podobě Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Dnes nám chce tento ústav po půlročním „experimentování“ v Senohrabech sdělovat své zkušenosti a radit, jak zakládat spolky a jak se vyhnout stereotypním postupům. Činí to úplně…