Vykrvácení z tisíce ran
Bankovnictví v londýnské City je jedním z velkých britských exportních odvětví. Ale jeho další úspěch zdaleka není jistý.
Nějakých 90 000 bankéřů se z výšin svých věžáků dívá na Temži, jak se vine kolem někdejšího nejrušnějšího přístavu na světě. Před šesti desetiletími k těmto břehům každý den mířil příliv plavidel z největší obchodní flotily na světě, postavené v nejvýkonnějších loděnicích světa a podporované předními pojišťovnami specializovanými na lodní dopravu, bankéři a právníky. Dnes z tohoto velkého přístavu nezbylo o moc víc než barvitá jména doků a mol, kde kdysi kotvily parníky a klipry: Canary Wharf, Canada Square či West India Quay.
To, že nejúspěšnější odvětví v Británii – její největší exportér, plátce daní a zaměstnavatel vytvářející velmi dobře placená pracovní místa – povstalo z popela jiného odvětví, je dějinná náhoda. Ale je to rovněž výstraha, že tržní dominance může být pomíjivá. A dá se tím do velké míry vysvětlit obava City, jak se londýnské finanční čtvrti říká, že se na finanční služby chystá útok.
City se musí vyrovnat s hlubokým poklesem mnoha svých hlavních trhů – zdroje půjček vysychají a evropská krize se protahuje, což zpomaluje investice i obchod. Rovněž čelí náporu regulace, zčásti tuzemské, například britským návrhům oddělit v bankách komerční bankovnictví od nespoutaného investičního bankovnictví; a ohrožují ji vyšší daně…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
