Íránští vyslanci se poprvé za 15 měsíců setkali s představiteli pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa. Rozhovory, k nimž došlo 14. dubna v Istanbulu, byly srdečné, třebaže se účastníci shodli pouze na tom, že je třeba vést další. Nikdo neprohlásil, že v dohledné době omezí ochromující ekonomické sankce, jejichž cílem je zhatit íránské jaderné plány.
Pro směnárníky na tržišti v íránském pouštním městě Jazd to zas tak důležité nebylo. V předvečer rozhovorů se americký dolar prodával za 19 tisíc riálů. Příštího rána za 16 tisíc, íránská měna se vyhoupla o 15 procent. „Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy vracel domů s vědomím, že peníze, které držím v ruce, mají vyšší hodnotu, než měly na začátku dne,“ pochvaloval si jeden z obchodníků s pořádným balíkem bankovek v hrsti, jehož hodnota však byla skromnější, než by napovídala jeho tloušťka.
Vyjednavači o jaderných otázkách se shodli jen na tom, že příští schůzka proběhne 23. května v Bagdádu, nicméně íránským vyslancům se podařilo zapůsobit natolik upřímně, aby západní představitelé uvěřili, že razantní diplomacie možná nakonec přece jen přinese výsledky. Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí nejprve naznačil, že Írán by mohl výměnou za příslib zmírnění sankcí přehodnotit svou politiku ohledně obohacování uranu, načež prohlásil, že jednání znamenala obrat v dialogu mezi jeho zemí a Západem.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
