Krveprolití v Húle a jeho důsledky
Zmasakrování žen a dětí uvrhlo Bašára Asada
do ještě větší izolace
Očitá svědectví nenechávají nikoho na pochybách o tom, k čemu došlo 25. května v malém zemědělském městě Húle v rovinaté oblasti na západě Sýrie. Dvě hodiny po poledních modlitbách zasypala město i přilehlou vesnici Taldu střelba z tanků a minometů z nedaleké pozice syrské armády, zřejmě v reakci na útok povstaleckých sil na vojenské kontrolní stanoviště. Před setměním na místo ze sousedních vesnic vtrhly zástupy ozbrojenců, jak v uniformách, tak v civilu. V Taldě obcházeli dům od domu, celou rodinu vždy nahnali do jedné místnosti a všechny systematicky postříleli nebo podřezali. Neušetřili přitom jedinou duši. Ještě během noci dorazila další vlna nájezdníků s obrněnými vozidly a pokračovala ve vraždění.
Pozorovatelé OSN, kteří následující den dějiště krveprolití obhlíželi, napočítali 108 mrtvých včetně 49 dětí. Šlo o jeden z nejkrvavějších masakrů v syrské občanské válce, která si od března loňského roku, kdy nepokoje začaly, vyžádala odhadem již 12 tisíc životů. K podobným útokům, byť v menším měřítku, které má často na svědomí provládní milice šabíha, však dochází v rozsáhlých oblastech válkou sužované země.
Střelba nepolevuje ani ve velkých městech Hamá a Homs severně od Damašku. Dvacátého devátého května objevili pozorovatelé OSN u města Dajr az-Zúr 450 kilometrů severovýchodně od hlavního města těla třinácti mužů se svázanýma rukama,…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
