Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Stalo se

Tohle platit nebudeme

Evropská unie si před vstupem nových členských zemí v roce 2004 vymínila, že se mohou před dnem D zásobit potravinami jen do určité hranice. Panovala obava, že kdyby si noví členové „nasyslili“ příliš mnoho levnějšího zboží, mohly by ho potom vrhnout na společný trh a tím by skokově snížili ceny v původní patnáctce. Česká vláda se nyní chce u Evropského soudního dvora bránit proti pokutě za to, že před vstupem do Unie nahromadila v unii nepřípustné množství potravin.

Češi se v Evropské unii zabydlují. Jsou v novém domě, ale všímají si toho, že by byla potřeba lepší koupelna, častější úklid nebo výměna topiče. Takhle komentoval sociolog Ivan Gabal výsledky nedávného průzkumu, podle něhož si jen necelá polovina Čechů myslí, že Evropská unie je dobrá věc, ale 68 procent má přitom za to, že ČR má z členství prospěch. Jeden z hmatatelných projevů této nálady poslala v pátek třináctého do Bruselu přímo pražská vláda. Chce se totiž u Evropského soudního dvora bránit proti pokutě za to, že před vstupem do Unie nahromadila v unii nepřípustné množství potravin.

Kdo má data

Evropská unie si před vstupem nových členských zemí v roce 2004 vymínila, že se mohou před dnem D zásobit potravinami jen do určité hranice. Panovala obava, že kdyby si noví členové „nasyslili“ příliš mnoho levnějšího zboží, mohly by ho potom vrhnout na společný trh a tím by skokově snížili ceny v původní patnáctce. Evropský trh jak známo podléhá tak složitému systému regulací, že by ho jakýkoliv nový prvek mohl výrazně vychýlit. Podle Bruselu ale většina nováčků dohodu porušila, takže následovaly sankce proti České republice, Polsku, Slovensku, ale i Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Maltě a Slovinsku. Celkově mají všichni zaplatit přes 40 milionů eur, z toho ČR hned po Polácích nejvíc: 12,45 milionu (asi 350 milionů korun). Zatím nejvíc křičeli Slováci - Bratislava v žalobě dokonce Prahu předběhla.

Český ministr zemědělství Petr Gandalovič tvrdí, že k sankcím není důvod. „Nikdo neprokázal, že by Česká republika způsobila nějaké narušení trhu Evropské unie. Údajné nadměrné zásoby některých komodit nevyvolaly výkyvy na jednotném trhu a unijnímu rozpočtu v této souvislosti nevznikly žádné mimořádné náklady, byť jediné euro,“ řekl už dříve Gandalovič. Jestli ČR skutečně porušila nějaké kvóty, není opravdu jisté. Komise porovnávala stav zásob v posledním roce před přistoupením se stavem v dalších třech letech a došla k tomu, že Česko překročilo limity u masa, ovoce a rýže. Praha to popírá. Podle názoru odborníků se ale žádná ze stran nemůže opřít o nezpochybnitelná čísla, protože neexistují informační systémy, které by přesně zachytily stav všech zásob.

Není vyloučeno, že Brusel si je nespolehlivosti dat vědom. Lze se tak domnívat například z toho, že Praze několikrát pokutu snížil (původně měla zaplatit skoro desetinásobnou částku – 100 milionů eur). Hlavní argumentace Čechů ale směřuje jinam – i kdybychom měli vyšší zásoby, zábrana v podobě limitů vlastně nebyla potřeba, protože na trhu EU se nic zásadního nestalo. A v tomhle směru mají pražští politici pravdu – nebo jim alespoň nikdo neprokázal opak.

V každém případě musí Česká republika pokutu nejdřív zaplatit a teprve v případě svého úspěchu ji požadovat zpátky. První splátka (3,1 milionu eur) odejde na bruselský účet koncem července, další tři by měly následovat vždycky po roce. Na vítězství Čechů v téhle při ale sází málokdo. Země visegrádské čtyřky sice označili evropské penále za nespravedlivé, ale kromě slovenských sousedů se zatím k žalobě nikdo další neodhodlal. Jak se ministr Gandalovič vyjádřil v rozhovoru pro Rádio Česko, jiné země odrazují od společného postupu jiné spory, například o pokuty za překročení kvót cukru. „Bohužel ty země, které se soudí kvůli cukru, nedostaly ty pokuty za ostatní komodity tak vysokou a nechtějí tříštit svoje síly. A ostatní členské země dostaly buďto podstatně menší pokutu, anebo se prostě rozhodly, že do toho soudního sporu nepůjdou.“

Výsledek sporu tak bude podle agrárního analytika Petra Havla záviset na tom, zda Česko a Slovensko zůstanou ve při osamocené. „Když ty ostatní státy zaplatí, bude daleko menší ochota Čechům naslouchat. Já si myslím, že v takovém případě tu při prohrajeme. Pokud má ale někdo dobré argumenty, tak stojí za to jít i do prohrané bitvy.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte