Strašidlo státní maturity

V pondělí začalo pro tisíce studentů posledních ročníků středních škol martyrium: vytahování otázek z klobouku, dlouhé minuty u potítka a pak samotné představení, bez něhož by nedostali papír se štemplem: odmaturoval. Letos měl proběhnout tenhle téměř iniciační rituál naposledy podle starých pravidel. Napřesrok už měli mít všichni část zkoušek společnou, ale s největší pravděpodobností se tak nestane. Proti takzvaným státním maturitám, kterým ze začátku aspoň někteří odborníci tleskali, se zvedla obrovská vlna odporu: nechtějí je ředitelé škol ani studenti. Dokonce i ministryně školství, která je pro jejich odklad, kvůli nim schytala ránu vajíčkem. Ve čtvrtek bude o odkladu společných zkoušek jednat školský výbor sněmovny a rýsuje se vzácná shoda dokonce i s opozicí: sociální demokraté se přidali k vládnímu názoru, že státní maturity ještě zkoušku dospělosti nesložily. Je důvod jásat, protože to byl od začátku pochybný projekt? A co se stane po onom dvouletém odkladu?

„Myšlenka státní maturity je dobrá. Tato zkouška ale zatím není dobře připravená,“ opakuje ministryně školství Dana Kuchtová. Po šesti letech přípravy, vzniku zvláštního institutu CERMAT a mnohamilionových investicích je to opravdu tristní sdělení. Rok předtím, než se měly zkoušky zavést, se na veřejnost dostaly obavy, že ne všechny školy si nové maturity vyzkoušely, že nebyly dotažené testy z jiných předmětů než cizího jazyka a češtiny, že i zpracování výsledků mělo svoje mouchy. Odborníkům se moc nelíbí ani forma zkoušek z češtiny. „Studenti musejí přepsat svými slovy třeba zprávu z novin. To je dobré u cizího jazyka, ale ne u mateřského, kde by měli ukázat širší schopnost vyjadřování se. Daleko lepší by byly dřív známé slohové práce, které prověří schopnost napsat souvislý text, argumentovat, prostě podat nějaký intelektuální výkon,“ říká odbornice na školství Jana Straková.

Technické záležitosti je možné vycizelovat, koneckonců například zkouška z cizího jazyka se připravovala podle evropských testů a svoji hodnotu má. Daleko závažnější je, že málokdo dokáže přesně říct, k čemu je nám státní maturita dobrá. Její zastánci uvádějí, že může otevřít cestu českým studentům na školy v zahraničí, díky zkoušce by prý dostaly lepší vodítko pro přijímání studentů jak vysoké školy, tak zaměstnavatelé. To se dá snadno vyvrátit. Zájem o vysoké školy převyšuje počet míst, a tak si ještě dlouho budou vybírat buď podle výsledků v přijímačkách, nebo pověsti té které střední školy. Stejně tak zaměstnavatel by nedostal informaci navíc, protože například od studenta odborného učiliště by ani v případě nějakého společného základu nemohl očekávat dejme tomu hlubší znalost literatury (pokud by ji někdo vyžadoval). Jediná možná výhoda tkví v lepší jazykové vybavenosti, ale té se dá docílit celkovým zkvalitněním výuky, pro tu není nutná společná zkouška.

Hlavní argument proti státní maturitě ale spočívá v tom, že se nedá zkoušet jednotně tam, kde se jednotně neučí. Na rozdíl od škol v Evropě jsou zdejší školy striktně rozdělené na „průmyslovky“, „ekonomky“, „zdrávky“, „učňáky“, „gymply“, a v žádném z těchto typů se neprobírá společný základ. Měly to změnit rámcové vzdělávací programy, ale už do jejich základů ministerstvo vpašovalo podmínku, která sjednocení znemožňuje: každý ústav si vzdělávací program připravuje podle svého. Společná maturita by dnes byla skutečně katastrofou: odborné školy se bojí, že by jejich studenti jednotné testy nezvládli, pro ředitele gymnázií zase představují odvar z toho, co oni po studentech chtějí. Ze zmíněných argumentů se dá vyvozovat, že by možná kapitolu s názvem státní maturita bylo nejlepší ne odložit, ale úplně uzavřít. Pokud by měla mít nějaký smysl, muselo by se na středních školách zavést pro všechny stejné curriculum a každý „chrám vzdělanosti“ by se pak odlišoval přídavkem odbornosti nebo hlubšího všeobecného vzdělání. Takový koncept doporučuje Praze i Brusel, protože díky němu se může student i odborné školy déle rozhodovat o své specializaci a má větší šanci dostat se na vysokou školu. Podle experta na školství Waltera Bartoše (ODS) by mohla takto koncipovaná reforma zvednout úroveň středních škol. „Dnes mohou existovat i školy, které maturitu dávají velmi levně. To by státní zkouška mohla změnit. A ty elitní si mohou přidat ke společnému základu ještě vlastní náročné testy.“ Jestli se ale během následujících dvou let odkladu podaří změnit systém českého školství, to si troufne odhadnout málokdo. „Uznávám, že dva roky jsou málo, ale musíme se o to aspoň pokusit,“ říká Walter Bartoš.