Kde zemřel Vonnegut

Pouhé dva dny po odchodu Egona Bondyho opustila svět další důležitá kulturní ikona. Ve věku 84 let zemřel včera Kurt Vonnegut. Jednou se vyjádřil, že ze všech způsobů smrti by se mu líbilo zahynout při leteckém neštěstí na hoře Kilimandžáro. Jeho smrt byla prozaičtější. Podlehl zraněním hlavy, která utrpěl před několika týdny po pádu ve svém manhattanském bytě.

Autora dnes již klasických románů jako Snídaně šampionů (1973) nebo Kolíbka (1963) spojovaly s Bondym antiestablishmentové postoje a divoký zjev rozevlátého excentrika s divoce planoucíma očima. A taky skutečnost, že díky překladům ze sedmdesátých a osmdesátých let pomáhal formovat názory českých intelektuálů. Inspiraci pro nejslavnější román, protiválečnou satiru Jatka č. 5 (1969), která se zařadila mezi kanonická díla americké poválečné literatury, čerpal z vlastní zkušenosti. Jako válečný zajatec totiž přežil bombardování Drážďan.

Autor 19 románů a desítek povídek, esejů a divadelních her se sám považoval za náboženského skeptika a volnomyšlenkářského humanistu. Kritizoval překotný rozvoj techniky, varoval před ekologickou apokalypsou. V mysli svých fanoušků ovšem patrně zůstane hlavně jako vtipný glosátor světa kolem sebe. I k nejvážnějším tématům přistupoval s pověstným temným humorem. Image sarkastického komentátora veřejného života si uchoval do konce svého života. Ve své poslední knize Muž bez vlasti (2005), souboru novinových úvah, glos a fejetonů, nenechal nit suchou na politice George Bushe, zejména na jeho angažmá v Iráku a environmentální politice.

Před lety se Vonnegut kdesi vyjádřil, že považuje psaní za „výsostně lidský způsob, jak učinit život snesitelnějším“. Nejen psaní, chtělo by se říci. Statisícům čtenářů po celém světě ulehčovalo životní úděl čtení jeho knih. V románu Časotřesení (1997) pohřbil Kurt Vonnegut své literární alter ego - stárnoucího spisovatele sci-fi Kilgorea Trouta. Mělo mu být v době smrti – tak jako Vonnegutovi samotnému - také 84 let. Haj hou.