Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Společnost

Ženě nelze odebrat právo otěhotnět

S  šéfem olomouckého centra léčby neplodnosti Fertimed o umělém oplodnění bez souhlasu muže

Zamrazené spermie • Autor: Matěj Stránský
Zamrazené spermie • Autor: Matěj Stránský

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové, který by  umožnil ženám žádat o umělé oplodnění bez souhlasu (jakéhokoliv) muže, jak to vyžadují zákony nyní, vyvolal minulý týden bouřlivou debatu. Jednotný názor na věc nemají ani lékaři a lékařky reprodukčních klinik. Aleš Sobek, vedoucí lékař olomouckého centra léčby neplodnosti Fertimed, patří mezi ty odborníky na asistovanou reprodukci, kteří změnu podporují.

Setkáváte se s klientkami, které se dotazují, zda je možné podstoupit proceduru bez souhlasu muže? Jinými slovy – existuje po takové změně zákonů poptávka?

Ano, ženy přicházejí nebo se dotazují mailem. U žen, které žijí samostatně (nebo v páru se ženou), zůstává zachována potřeba mít dítě a vychovávat je. A v době rozvolnění heterosexuálních vztahů a společenské tolerance homosexuálních vtahů bude těchto požadavků přibývat. Ani počet žen, které se starají o své potomky samy (byť otěhotněly s milovaným mužem), není malý. Ženy v reprodukčním věku dokážou muže snadno „okouzlit“, takže si dokážou graviditu „zařídit“. Nabídka vznešenější, tedy lékařsky garantované možnosti otěhotnět jim pouze usnadní naplnit mateřské poslání v akceptabilním prostředí.

Je běžné, že se podmínka souhlasu muže obchází?
Dnešní zákon stanoví, že o léčbu neplodnosti (i darovanými spermiemi) žádá muž a žena. V zákoně nejsou žádné další podmínky, takže v ordinaci se ani nemáme právo ptát na podrobnosti jejich vztahu.

Souhlasíte tedy s tím, aby byla podmínka „neplodného páru“ ze zákona vypuštěna?
Ano, ženě nelze prakticky odebrat právo otěhotnět. Je možné ji to však umožnit důstojnou cestou. Stejná situace byla dříve s ukončením těhotenství. Mnohdy se podvádělo, aby byla naplněna podmínka stanovená interrupční komisí (např. falešné svědectví o mimomanželském styku). Nyní mají ženy svobodu se rozhodnout. Nikdo není nucen k podvodům. A interrupcí ubylo.

Součástí návrhu ministryně Marksové je i posunutí věkové hranice, do níž by se ženám proces proplácel ze zdravotního pojištění – také s tím byste souhlasil?
Ano, spolupracoval jsem na znění tohoto návrhu zákona. Původní věková hranice (40 let) byla navrhnuta odbornou společností v 90. letech. Omezení bylo z důvodů ochrany pojišťoven – tedy platit pouze „účelnou a rentabilní léčbu“. Neexistovala možnost léčby darovanými vaječnými buňkami. Dnes je situace zcela jiná. Průměrný věk dožití žen se prodloužil. Ženy jsou v lepší zdravotní kondici. O otěhotnění darovanými vaječnými buňkami žádají (z důvodů nízké kvality svých buněk) i ženy dlouho před 40. Léčba ve 42 letech pomocí darovaných vaječných buněk je tedy stejně nadějná, jako léčba třicetileté ženy s použitím vlastních vaječných buněk.

Autor: Matěj Stránský
Autor: Matěj Stránský

Jaké jsou podle vás další společenské příčiny kromě nových metod a tozvolnění vztahů?
Společnost vede ženy směrem: Vzdělávejte se, podnikejte, vyrovnejte se mužům. A je pak nefér, když stát ženě, která to nestihne do limitu včetně hledání partnera a budování pevného vztahu, vzkáže: Smůla, na vaše dítě již nepřispějeme Smůla, na vaše dítě již nepřispějeme. Vaše dítě společnost nepotřebuje. Navíc vzhledem k poměrně vysoké spoluúčasti pacientek na léčbě jde o ženy většinou dobře situované, které mají materiální předpoklady se o dítě kvalitně postarat.

Podmínky umělého oplodnění se změnily v řadě zemí, třeba Dánsku či Španělsku. Naplnily se někde obavy spojené s tímto krokem?
Jsou země, které si skutečnosti, že chce žena porodit a vychovat dítě, váží. Jsou liberální a ženám ekonomicky pomáhají v případě, že je nutná lékařská asistence. V ČR se nyní díky metodám asistované reprodukce rodí asi 5 % dětí. Jsou země jako právě Dánsko, kde se tak rodí 10–12 %. Z toho lze usuzovat, že potřeba našich žen je dvojnásobná, než umožňuje současná ekonomická podpora.

Někteří vaši kolegové však se změnami nesouhlasí, třeba s argumentem, že reprodukční kliniky mají řešit „neplodnost páru, nikoli sociální problém žen, které partnera nemají“ - jak řekla Respektu jedna lékařka.
Gynekolog je zde pro ženu. Řeší její problémy od útlého mládí a do pozdního věku. Mezi povinnosti patří léčení kapavky po neuváženém styku, přerušení těhotenství v případě partnera, který s těhotenstvím nesouhlasí - a mimo jiné i potřebu ženy otěhotnět. Radíme ženám, jak se vyvarovat gravidity, pomáháme určit den otěhotnění, aby žena mohla určit správného partnera…  Naše pocity a či odsouzení jejich chování jsou naprosto nepodstatné; tak to cítím já. Jsem tu pro ženy, abych jim pomáhal. Nejsem tu od toho, abych soudil a třídil.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].