Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Zavření směnárny je dobré, ale podvody v Praze to neřeší

S Jankem Rubešem a Honzou Mikulkou o zavřené směnárně a podvodných praktikách v Praze

Rubeš a Mikulka
Cenu Respektu získali loni na jihlavském fesrtivalu Janek Rubeš (vpravo) a Honza Mikulka za reportáž Ruličkáři • Autor: ČTK

Janek Rubeš a Honza Mikulka ve svém pořadu Honest Guide už několik let varují před podvodnými praktiky v hlavním městě. Mezi jejich hlavní objekty pozornosti dlouho patřila i směnárna Chequepoint na Staroměstském náměstí, která turistům nabízela jen patnáct korun za euro. Před pár týdny Česká národní banka této směnárně odebrala licenci, neboť podle ní svou činností porušovala české zákony. Podle obou tvůrců může být rozhodnutí ČNB signálem k budoucím změnám. Přesto nepochybují o tom, že je v Praze ještě co řešit. „Z našeho pohledu je podvodných směnáren stále dost - a absolutně se tímhle problém nevyřešil,“ říká Janek Rubeš.

Co zavření směnárny Chequepoint znamená? A co znamená konkrétně pro vás?

Honza: Pro mě je to jedna z malých výher, která se k našemu překvapení stala. Směnárna Chequepoint na Staroměstském náměstí byla pro nás dlouhou dobu trnem v oku, protože to bylo na jedné z nejlukrativnějších pozic v Praze. A přes 28 let dávala nehorázný kurz v podobě 15 korun za euro. Byla to mateřská loď všech špatných směnáren. Proto jsme rádi, že ji Česká národní banka odebrala licenci. Vnímám to jako signál, že se ohledně podvodných směnáren konečně něco děje a že naše křičení na internetu se stížnostmi má smysl.

Janek: Pro mě to znamená začátek konce směnáren, které okrádají turisty pomocí nehorázných kurzů. Přesto bych chtěl uvést jednu věc na pravou míru. Zase jsem četl komentáře, jestli se náhodou nechystáme zavřít například Starbucks, protože má předražené kafe. Jenže to je naprosté nepochopení debaty. Já nikdy nikoho ve Starbucks neviděl plakat, volat policii a stát šest hodin, aby mu vrátili peníze. Nechci nyní řešit, jestli se má u směnáren dělat regulace, nebo ne. Ale ve chvíli, kdy existují tisíce lidí, kteří mají kvůli směnárenským podvodům zničenou dovolenou, tak zasáhnout musíme a stát by měl také. Ano, nikdo je neokradl a většinu aktivit dělají legálně - ale jak je vidět, tak ne všechny.

Česká národní banka dlouhodobě namítala, že na tuto směnárnu registrovala jen pár stížností.

Janek: To je možné. Ale pokud si turista otevřel Yelp, Tripadvisor a podobné aplikace, tam stížností byly stovky, možná tisíce. Nejhůře hodnocený dům v Praze je Dům u dvou velbloudů, kde tahle podvodná směnárna sídlila.

Reklama
Reklama

Uzavřená směnárna Chequepoint, Staroměstské náměstí, MFD Praha.
Uzavřená směnárna Chequepoint • Autor: MFDNES + LN, Profimedia

Proč Česká národní banka přišla s tímto krokem zrovna teď? ČNB pravidelně provádí kontroly a nikdy k tak razantnímu kroku zatím nedospěla.

Janek: Když jsem četl odůvodnění České národní bance, zjistil jsem, že na osmdesátistránkovém dokumentu udělala neuvěřitelný kus práce. Úředníci dlouho sbírali materiály, jaké jsou praktiky této směnárny. Myslím si, že si v ČNB někdo prostě řekl, že ho to také štve a že s tím něco udělá. Musel si projít zákon a v něm najít, jakou chybu udělali.

Česká národní banka ovšem směnárnu nepokutovala za to, že mají špatný kurz, ale za nedodržení správného zákonného postupu – například, že řádně neposkytovala předsmluvní informace. Není skutečnou motivací trestat směnárnu za takto špatný kurz skrz jiné, možná zástupné problémy?

Janek: To se v té zprávě ČNB řeší také. Jasně, že směnárna může říkat, že po ní Česká národní banka jde jen proto, že má špatný mediální obraz. To by samozřejmě neměla. Ale udělali chybu, porušili zákon - a podle mě je prvotní důvod, proč se na banku ČNB zaměřila, asi jedno.

Honza: A navíc tahle směnárna měla k 31. 8. 2018 vypovězenou smlouvu, protože ji majitelé uvnitř budovy už nechtěli. I k nim se společnost očividně chovala dost negativně. Takže tam bylo víc faktorů.

Jaké jsou tedy postupy, které směnárny využívají k – řekněme – napálení turistů?

Honza: Každá podvodná směnárna má trochu jiné praktiky, ale jeden cíl - je turisty zmást. Mají nepřehledné ceníky služeb, otázky turistů odbývají, odsekávají jim. Například Chequepoint hlásala, že má nula procent poplatek za směnu. Navíc se vžijte do turistů, kteří si sem přijedou užít dovolenou a nepředpokládají, že by je někdo chtěl takhle napálit. A první věc, kterou jdete v cizí zemi udělat, je často směnit si peníze za místní měnu. Takže jdou na „nejhlavnější“ náměstí v České republice, vidí nula procent, vlezou tam a důvěřivě se zeptají, jaký je tedy kurz. Pokladník jim to ale většinou neřekne, jen mávne na ceduli, kde je osmdesát kurzů. V nich si turista musí najít svůj: jsou tam dva sloupečky, přičemž v prvním sloupečku je nákup eur, nikoliv nákup českých korun. Takže další matoucí věc. Vidí v prvním sloupečku 25 a pak až za ním 15. A turistu při současném kurzu ani nenapadne, že by mohl mít za euro jen patnáct korun. Pak dostane nějaký papír k podpisu, kde je často vidět jen ta kolonka. Podepíše a dostane peníze s třicetiprocentním poplatkem. Dalším trikem je, že směnárna má svůj kurzovní lístek, na kterém jsou tři tabulky - a u jednoho z nich je napsáno „toto není kurzovní lístek“.

Janek: Nebo když je kurz třeba 27 korun za jedno euro, tak si směnárna svůj kurz poupraví na 20,07 korun za euro. A když se turista zeptal, jaký je kurz, řekli „twenty-seven“.

Rubeš: Centrum Prahy jsme sami prodali turistickému byznysu

Není to chyba turistů?

Janek: Jasně, že je to chyba i turistů. Ale tyhle praktiky tu nechceme mít, ne? Kdyby bylo vše jasné, srozumitelné, klidně i s vysokým poplatkem, o kterém by turista dopředu věděl a byl někde jasně napsán, tak je to něco jiného. Ale já nechci, aby měli turisti v Praze pocit, že si musí dávat pozor na všechno - a že když jim někdo něco tvrdí, tak tomu nemohou věřit.

Proč tam mohou mít nápis nulový poplatek, když to není pravda?

Honza: V tom je právě ten omyl, ona to pravda je. Kurz je nastavený tak, že je to 15 korun - a z této částky se už žádný poplatek nebere. Takže mají nulový poplatek, ale smění euro za 15 korun. Nulový poplatek se nevztahuje na aktuální kurz eura vůči koruně, ale na kurz, který má daná sněmovna.

Nyní se zavřela jen jedna směnárna. Do jaké míry pomůže tenhle krok k vyřešení problému s podvodnými směnárnami?

Janek: Je to asi tak, že když zatlačíte něco dovnitř, na druhé straně vyleze něco nového. Z našeho pohledu je podvodných směnáren stále dost a absolutně se tím problém nevyřešil. Je to jen o tom, že když už se tváříme, že Staroměstské náměstí je naše výkladní skříň, tak aspoň tady nebudeme mít něco takového. Zároveň jsou tu další podvody jako bankomaty pro cizince, ruličkáři a podobně. Rozhodně se tím problém podvodů v Praze nevyřešil.

Honza: Já jsem na rozdíl od Janka optimista. Beru to jako vyslanou zprávu ostatním podvodníkům – že si Praha problémů vnímá a chce je řešit.

Mluvíte o podvodných a nepodvodných směnárnách. Jak může tenhle rozdíl člověk poznat?

Janek: Podvodné směnárny se snaží využít lidské hlouposti a nepozornosti. Když vás chce někdo zneužít jen kvůli tomu, že jste neznalá zdejšího prostředí, tak je to podvod.

A když se bavíme o kurzech. Kde je hranice, která je pro vás už neférová?

Honza: Ono to není tak, že je něco mezi. Existují jen dva typy směnáren. Ty, které dávají patnáct až sedmnáct korun za euro - a ty, kteří dávají 24–26 korun za euro. Neexistuje směnárna, která by nabízela za jedno euro 19 nebo 20 korun. Nic mezi není. Buď chtějí turisty okrást, nebo nabízejí normální kurzy, kde člověk tratí okolo koruny nebo dvou, což není nic extrémního.

Janek: A jelikož drtivá většina lidí mění eura a dolary, každá poctivá směnárna má vytištěný papír, na kterém stojí, kolik lidé dostanou za 100 dolarů nebo eur. Ty podvodné tam mají vypsané asi 24 kurzů s měnami, které ani nikdo nikdy v České republice neviděl. Všechno jen pro to, aby turisty co nejvíce zmátli.

Na jednom videu přelepujete neférové směnárny nálepkami s férovými kurzy. Kdo tyhle směnárny vlastní?

Janek: Paradoxně jsou to Češi a cizinci mají spíše ty poctivé směnárny. Výjimkou byla nedávno zavřená Chequepoint, jejíž majitelé byli původem z Velké Británie. Většinou jde ale o nastrčené osoby a řetězce dvaceti a více poboček, které mají každá jiného vlastníka. Jinak je zajímavé, že tyhle směnárny mají mít otevřeno jen osm hodin denně, ale kdykoliv okolo nich jdete, je pořád otevřená. Takže bych si tipl, že z maximálních osmi hodin se nakonec stává 24 hodin. A obhajují to každý den tím, že je tam mimořádná otevírací doba.

Točíte o tom videa, ale přemýšleli jste někdy o tom, že dáte někomu podnět?

Honza: Přijde nám prospěšnější točit videa. Protože jsme párkrát dali podnět v určitých záležitostech a nestalo se vůbec nic. Pokud natočíme video, má to mnohem větší dosah – a věřím, že tímhle mediálním tlakem máme větší šanci něco změnit než vypisováním papírů. A snad můžu říct, že máme podíl i na zavření podvodné směnárny na Staroměstském náměstí.

Jak to, že si směnárny vůbec mohou nastavit kurz podle sebe?

Janek: Je to stejně jako cena kafe. Můžete mít kafe za pět korun nebo za tisícovku. Záleží to jen na konkurenci.

Vláda nyní schválila zákon, díky kterému má turista možnost požadovat své peníze do dvou hodin od směnárny zpět. Změní to situaci?

Janek: Určitě to vyřeší problém, že člověk smění peníze za špatný kurz. A když mu je směnárník nebude chtít vydat zpátky, poruší tím zákon. Takže se teoreticky pokutuje i za špatný kurz.

Honza: Je to skvělé, protože minimálně v 80 procentech případů to lidé zjistí hned poté, co dostanou směněné peníze. Asi to nevyřeší všechny problémy, to asi žádný zákon, ale ulehčí to turistům situaci.

 Co vás nyní nejvíc štve?

Janek: Bankomaty Euronet. Když zahraniční turista vystoupí z vlaku na pražském hlavním nádraží, číhají na něho kromě podvodných taxikářů a směnáren i bankomaty v nádražní hale. Když si z nich vybere peníze, často ho to vyjde dráž než u bankomatů v kamenných bankách jinde ve městě. Když do něj turista vloží zahraniční kartu, bankomat mu nabídne nejméně třicet tisíc korun, vysoký poplatek a nevýhodný kurz 21 korun za euro.

Honza: Pro podvodníky je mnohem výhodnější nainstalovat bankomat, s tím se nejde pohádat. Není tam osobní kontakt a turista pak nemá kde si stěžovat; neví, co má dělat. To je další věc, se kterou by bylo potřeba něco udělat.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Andrea Procházková

redaktorka, fokus

29872524_10208843909693312_4885752205986113782_o
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 361
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte