Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Společnost nelze úplně zastavit, říká slavný švédský virolog

S Erlingem Norrbym o opatřeních proti „chytrému“ koronaviru

_MJR0482
Autor: Milan Jaroš

Spolurozhodoval o udělování Nobelových cen, je mimo jiné místopředsedou prestižního amerického Ústavu J. Craiga Ventera. Telefonický rozhovor se slavným švédským virologem Erlingem Norrbym začíná trochu netradičně, otázku klade on: „Jak to vypadá u vás v Česku?“ Opatření zavedená českou vládou se ale hodnotit zdráhá – o novém viru a jeho chování stále nemáme dost informací na to, aby existoval jednoznačný recept na obranu.

Jsou podle vás opatření v Česku moc, nebo naopak málo přísná?

Je to velmi těžká situace a každá země ji řeší po svém. Norsko a Dánsko zavřely všechny školy, my ve Švédsku nikoliv. Otázka, jak ovlivnit rychlost epidemie, je nesmírně složitá. Jde o to vyhnout se rychlému příchodu jejího maxima, kdy je hodně nakažených současně, jako se to stalo v Itálii. Proto Norsko, Dánsko a vaše země přijaly extrémní opatření. My volíme trochu měkčí přístup a úřady za to schytávají hodně kritiky. Zatím těžko říct, co je správně. Roli hraje jak složitá matematika, tak to, že o současném viru spoustu věcí teprve zjišťujeme: jak přesně se šíří mezi lidmi, kolik jich má jen mírné příznaky, jak moc a jak dlouho jsou nakažliví.

Víme, proč v Itálii umírá mnohem více nakažených než třeba v Německu? Může to být nějakou genetickou odchylkou v samotném viru?

Reklama
Reklama

Nemyslím, že by důležitou roli hrály genetické odchylky mezi viry, které v obou zemích cirkulují. Virus teprve vstoupil do lidské populace a očekával bych, že lidé budou reagovat podobně. S tím, že mladší lidé mívají lehčí průběh.

Erling Norrby
Erling Norrby • Autor: blog.cogolabs.com

Standardní vysvětlení říká, že v Itálii je starší populace a tamní úřady s radikální odpovědí na epidemii, uzavíráním celých oblastí a podobně, otálely příliš dlouho. Souhlasíte?

Ano, oba tyto faktory jsou důležité. Protiopatření v Itálii nepřišla včas.

Británie původně prosazovala jinou strategii než mnoho jiných zemí – chránit seniory, ale jinak život příliš neomezovat, spolehnout se na to, že nemoc má u většiny lidí mírný průběh. Populace by pak rychle mohla rychle nakazit, ale také rychle získat imunitu, a virus by se přestal šířit. Co si o tom myslíte?

Mladí se s nemocí skutečně obvykle vyrovnávají dobře. Ale opět, hodně toho teprve zjišťujeme. Jak dlouho jsou nakažliví? A jsou lidé nakažliví dříve, než se u nich projeví symptomy? Všechny země usilují o to, aby neměly příliš mnoho případů najednou. Ve Švédsku se snažíme křivku počtu nakažených zploštit a její vyvrcholení odložit dále do budoucnosti, aby nedošlo k přetížení nemocnic. Každá země by měla pečlivě propočítat, kolik má plicních ventilátorů a jak zařídit, aby jich nebylo málo.

Kancléřka Angela Merkel řekla, že nakazit se v Německu může až 70 procent populace. Je to realistický odhad?

I já jsem viděl taková čísla. Jsou opravdu děsivá, 70 nebo 75 procent je skutečně hodně. Jistotu ale nemáme, potřebovali bychom vědět víc o tom, jak se virus šíří. Porovnání s běžnou chřipkou selhávají, protože na ni má část populace imunitu, což v případě nového viru neplatí. A záleží také na tom, jaká bude obrana. Experimentujeme, hledáme cestu, jak takové množství nakažených nedopustit. Zavíráme hranice, školy, žádáme lidi, aby pracovali z domova. Zároveň se však musíme pokusit najít nějakou rovnováhu, správnou míru protiopatření. Nemůžeme společnost úplně zastavit. Učíme se tu rovnováhu hledat.

V rozhovoru, který jste Respektu poskytl před sedmi lety, jste řekl, že v pandemii smrtonosného viru nevěříte, že neexistuje nic jako „kmen Andromeda“. Současný virus sice není zdaleka tak smrtonosný jako ten který si vymyslel spisovatel Michael Crichton, ale krize ale obrovská. Překvapilo vás, co nastalo?

Žijeme v globálním propojeném světě. Počet obyvatel od druhé světové války dramaticky stoupl, cestujeme po celém Zemi v inkubační době virových infekcí. Z tohoto hlediska není překvapivé, že se něco podobného stalo. Ohledně „kmenu Andromeda“ jsem - myslím - říkal, že vysoce patogenní virus se jen stěží může vyvinout.

Proč?

Takový virus si sám ničí možnost se množit a šířit, protože své hostitele příliš rychle zabíjí. „Nejchytřejší“ viry způsobují jen lehké onemocnění. A k „chytrým“ patří svým způsobem i současný virus: poměrně snadno přeskakuje z člověka na člověka a většina případů není závažných. Právě proto působí tak obrovské problémy. Je to zkrátka úspěšný virus, který nám připomíná, že žijeme opravdu v globálním světě - a který toho využil. Nestará se o umělé konstrukty, jako jsou hranice. A proto i my musíme v celosvětovém měřítku spolupracovat, abychom krizi vyřešili. Například předávat Světové zdravotnické organizaci správné a nezavádějící informace, aby mohla plánovat strategie obrany. Krize nám připomíná i další zajímavou věc: jaký pokrok udělala elektronika. Žijeme v informačním světě, v němž lze získávat informace na dálku. Řada z nás může pracovat z domova. To je možnost, kterou máme pouze posledních 15 let. Teď se ukazuje, jak je to důležité. A nejde jen o to, že to pomáhá proti pandemii; ukazuje to, jak se náš styl práce změnil.

Erling Norrby (83) je jedním z předních světových virologů. Známý je například díky výzkumu adenovirů (skupina virů, které u lidí vyvolávají třeba onemocnění dýchacích cest, nachlazení, zápaly plic a podobně). Asi nejvíce se proslavil výzkumem struktury a infekčních vlastností viru spalniček. Dozíral rovněž na bezpečnost a účinnost protivirových vakcín ve Švédsku a působil také jako poradce WHO. Byl děkanem lékařské fakulty prestižní švédské univerzity Karolinska Institutet a byl také permanentním sekretářem (předsedou) Královské švédské akademie věd. Podílel se na udělování Nobelových cen, mimo jiné předsedal padesátičlennému tzv. nobelovskému shromáždění (Nobel Assembly) udělujícímu Nobelovu cenu za biomedicínské vědy.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 783
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte