Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Šéf Kiwi: K moři letos stejně nikdo nepoletí, zavřel bych doma celý svět

Bez respirátoru a s teplotou už vás za chvíli ani nepustí ani na letiště, předpovídá Oliver Dlouhý

Koronavirus
škoda • Autor: REUTERS

O letenkách má Oliver Dlouhý opravdu solidní přehled. Prodává je osm let, jeho e-shop Kiwi.com za normálních okolností obslouží až sto milionů dotazů denně. S koronavirem ale přichází radikální náraz - a poptávka podle něj může spadnout dočasně až k nule. Lidé se prý k létání časem vrátí, ale leccos se  změní – bonton na letištích, způsob prodeje letenek, ale i počet aerolinek. „Proběhne to, co při každé krizi,“ míní 32letý muž považovaný ještě v lednu za jednoho z nejmladších českých miliardářů. Krizi líčí jako požár v lese, kdy „nejlepší stromy někdo vytáhne i s kořeny, převeze a zasadí na svém pozemku“ -  což má ilustrovat stav, kdy mnozí přepravci zkrachují, jejich letadla však vykoupí někdo jiný a celý průmysl včetně jeho portálu bude fungovat vesele dál.

Loni jste prodali letenky za 30 miliard korun. Teď prý počítáte i s variantou, že pár měsíců neprodáte nic. Je to tak?

Je to jeden ze scénářů, se kterými pracujeme.

A jaký je hlavní scénář? Co se nejspíš reálně stane?

Bohužel nemám křišťálovou kouli.

Jak se tedy letenky prodávají teď?

Minulý týden jsme byli zhruba na polovině oproti době před koronavirem. V porovnání s loňskem jsme zatím mínus asi o pětinu, ale v tom všechen dopad není vidět, firma mezitím vyrostla. Třeba Itálie už byla minulý týden takřka na nule. Pro nás je ale dočasný propad vlastně preferovaný scénář. Úplný globální lockdown na nějakou omezenou dobu totiž vypadá jako jediný způsob, jak zabránit šíření jednou provždy a vrátit se do normálu.

OLIVER DLOUHÝ
Zakladatel a ředitel brněnské firmy Kiwi.com Oliver Dlouhý • Autor: ČTK

Je vidět, že by ceny letenek šly dolů?

Spíš naopak. Ten, kdo dnes kupuje letenky, letět opravdu musí - a je ochotný za to zaplatit.

Pořád platí, že dopravci nechávají svá letadla létat poloprázdná nebo skoro úplně prázdná, aby o svoje linky nepřišly? 

To už by se dít nemělo. Pravidla, která je k tomu nutila, už od minulého týdne neplatí.

Vážně se časem zas všechno vrátí do dřívějších kolejí? V běhu jsou věci jako třeba rozšíření pražského letiště za 55 miliard. Má tohle vlastně smysl?

Pokud by se teď nasadila opravdu razantní opatření, tak je takřka jisté, ze se vše vrátí do původního stavu. Zaleží na tom, jak budou politici globálně reagovat. Čím déle budou čekat, tím spíš přijdou dlouhodobé negativní dopady. Nejen na cestování.

Jak by měli reagovat? Jako Donald Trump, když zakázal nejdřív lety z Číny a pak z Evropy?

Takto samostatně je to - myslím - neúčinné. V USA se již nákaza šíří. Zastavit spojení s Evropou možná pomůže šíření nemoci o malinko zpomalit, ale samo o sobě to není řešení. A mimochodem, je to krok, který podle mě přišel asi tak o měsíc později, než přijít měl.

Co byste tedy navrhoval? Jak si představujete „globální lockdown“? Zastavit na dva měsíce všechny lety na planetě?

Nejen lety. Obecně pohyb a shromažďovaní osob, které mohly přijít do styku s nakaženými – a ve všech oblastech, kde byla prokázaná infekce. Pokud by se k tomu vlády rozhoupaly, pak je velká šance, ze bude za dva měsíce po všem a žádné dlouhodobější změny to nepřinese.

Reklama
Reklama

Koronavirus
Cestující na letišti v japonské Ósace; ilustrační foto

To zní dost divoce. Navíc se takový celosvětový zákaz asi těžko povede zorganizovat…

Pak je tu druhá možnost, že pojedeme v dnešním „polo-lockdown“ módu další rok nebo víc. To bude mít trvalé následky nejen na letecký byznys, ale na celou globální ekonomiku.

Neleká vás, s jakou lehkostí se o „lockdownech“ nebo o zavírání hranic teď mluví? Jak se lidem podsouvá, že bezpečí rovná se zavření?

Podle mě v tom hledáte víc, než v tom je. Nakažlivá nemoc vyžaduje karanténu. Že toho populisté zneužijí, to je jasné. Tak jako dřív u migrantů. Takový je prostě svět.

Jak si představit takové „trvale následky“? Změní se přístup lidí k létání?

To si nemyslím, létání přece za nic nemůže. Naopak, v blízké budoucnosti bude cestování zcela integrální součásti života běžného člověka. To pandemie nezmění.

Co se tedy změní?

Bude se létat dál. Tak jako se v Itálii nepřestane lyžovat. Ale může se změnit uvažování lidí jako zákazníků. V budoucnu i díky téhle pandemii budou chtít mít vetší flexibilitu. Prodej letenek se posune blíž k on-demand modelu.

To znamená?

Lidi si už nebudou chtít bookovat letenky tři měsíce dopředu. Budou je chtít takřka v reálném čase. Na dnešek nebo maximálně na pár dní dopředu. Podle momentální chuti.

Kdo teď může, pracuje z domova. Spousta pracovních letů se možná dnešní optikou bude jevit jako zbytečnost, nemyslíte?

Určitě. Business travel už nikdy nebude to, co co býval. Firmy se budou rychle učit fungovat na dálku. Je to levnější a efektivnější. Cestování bude víc o tom, co lidé dělají ve volném čase.

2015: první mediální představení Boeingu 737 MAX
2015: první mediální představení Boeingu 737 MAX • Autor: REUTERS

Co to vlastně znamená „pracovat se scénářem“, že dočasně neprodáte nic?

Myslím, ze naše interní budget procesy nebudou pro čtenáře zajímavé.

Ptám se proto, jestli z toho plyne něco relevantního pro okolní svět a lidi jako já. Jestli třeba nikdo nepoletí v létě k moři.

V létě - myslím - nikdo nikam nepoletí.

Ubydou jen lidé v letadlech, anebo i linky?

Krátkodobě ubydou.

To může třeba zdejší přepravce docela potrápit, ne-li položit…

Určitě.

Letecká asociace IATA už před týdnem odhadla škody pro celé odvětví na 130 miliard dolarů, což má být třikrát víc než po 11. září. Co si za tím číslem představit?

Podle mě proběhne to, co při každé krizi. Konsolidace trhu, vykoupení aktiv privátními investory - a svět pojede dál. V podstatě se jen přesune majetek a kontrola do jiných rukou.

Takže něco jako lesní požár? Některé stromy ohoří, některé úplně zmizí a až to skončí, začnou na spáleništi rašit nové kytky?

Spíš tu bude docela podstatná část stromů, které někdo vytáhne i s kořeny, převeze a zasadí na svém pozemku. To bude příběh mnoha aerolinek, jejich letadel a dalších aktiv.

Letiste Ruzyne, Praha.
Letiště Ruzyně, Praha. • Autor: Matěj Stránský

To, co říká IATA, by odpovídalo poklesu prodeje o 15 procent. Co tipujete vy?

Já myslím, že to může být i víc. Což bude aerolinky bolet vzhledem k tomu, s jak nízkými maržemi pracují.

Další rok – až se stromy přesadí – už poběží všechno jako dřív?

Úplně stejně asi ne. Aerolinky budou muset pozměnit modely svého fungování, aby byly vůči příštím takovým šokům víc imunní. Musí se připravit na to, že poptávka bude mnohem víc kolísat. Ať už kvůli podobným epidemiím nebo třeba kvůli klimatickým změnám a přírodním katastrofám. Investoři budou opatrnější, pohlídají si, aby nedávali peníze do modelu, který nepřežije měsíční výpadek poptávky.

Když už se sčítají škody, aerolinky asi budou teď chtít pomoc. Má smysl je zachraňovat ze státních peněz?

Zachraňovat má podle mě smysl jen takové firmy, které jsou jinak zdravé a šly by do úpadku pouze kvůli koronaviru. To platí i o aerolinkách. Mohlo by to fungovat tak, že pomoc bude podmíněna restrukturalizací, jinak firmy budou muset část podpory nebo celou podporu vracet.

Dřív mívala každá země národního dopravce. To už se delší čas drolí a nejspíš to bude pokračovat. Vadí, když národní dopravci nebudou?

Myslím, ze národní dopravci dávají smysl, stejně jako dávají smysl státem provozované dálnice. Je to součást infrastruktury. Co mi smysl ale nedává, jsou podivné hybridy mezi národními a soukromými dopravci, kdy zisky berou soukromí investoři a průšvihy lepí stát. To by mělo zaniknout - a věřím, ze tato krize i zániku přispěje.

Oliver Dlouhý
Oliver Dlouhý • Autor: HN – Lukas Biba

To je i případ Česka?

ČSA už plně patří pod privátní Travel Service. Tak uvidíme. Krásný příklad je Alitalia nebo Air France.

Co se bude dít s nabídkou letenek? Evropan už bere jako samozřejmost, že když správně načasuje nákup, může letět kamkoli po Evropě třeba jen za deset eur. To zůstane?

Určitě.

I když plno aerolinek zkolabuje? Někdo jiný koupí levně jejich letadla a jede se dál?

Přesně tak. Na trhu budou za chvíli tisíce letadel a dalšího majetku za zlomek pořizovací hodnoty. Přeživší budou chtít co nejrychleji nastartovat poptávku. Lidé po několika měsících v „domácím vězení“ budou chtít zase cestovat. Plus přijdou ty nové byznys modely, které cestování udělají ještě dostupnější.

Jak?

Třeba že aerolinka nabídne zákazníkům něco jako předplatné.

Jak to bude fungovat? Firma si od ní koupí cosi jako permanentku, aby její zaměstnanci mohli vždycky letět, v nějakém předem dohodnutém objemu?

Třeba. Tak jako si místo kupování filmů předplatíte Netflix. Aerolinky si tím zajistí stabilnější příjem. Předpokládám, že takové programy budou vznikat.

Letiště
Letiště v Paříži, konec ledna 2020 • Autor: Kamil Zihnioglu, Shutterstock

Jsou na vás stížnosti ohledně vracení peněz za stornované nebo zrušené letenky. V čem je problém?

Bohužel jsme museli zavřít jedno call centrum a do toho obsluhujeme asi čtyřicetkrát vyšší „load“ než normálně kvůli stovkám zrušených letů. Takže na refundace a další záležitosti se čeká výrazně déle než obvykle. O tom ale transparentně komunikujeme přes sociální sítě. Nečekali jsme koronavirus, takže kvalita služeb je aktuálně výrazně nižší než obvykle. Řešíme to a vyřešíme, jen potřebujeme čas.

Přežijí tohle všechno výrobci letadel? Třeba Boeing, který už tak řešil aféru s letouny 737 Max? Anebo „národním šampionům“ jako Boeing nic nehrozí, protože vždycky mají za zády vládu?

Dopravní letadla neumí vyrábět nikdo jiný než ti, kdo je teď vyrábějí. Plus jde o firmy, které mají strašně moc vládních zakázek. Proto ani ten případ s Boeingem Max firmu nijak zvlášť neohrozil. I cena akcií na to reagovala jen nepatrně.

Změní se po koronaviru provoz na letištích?

Určitě. Respirátory se stanou módními doplňky pro každodenní život a zejména při cestování. Na místech, jako jsou letiště, nádraží nebo obchoďáky, budou myslím respirátory časem povinné. Uměl bych si představit i to, že všechna letiště budou vybavena průchozími teploměry a že bude platit zákaz pro cestování třeba s teplotou přes 37,5.

Berete tuhle krizi jako nějakou lekci i pro sebe? Nemáte třeba výčitky v tom smyslu, že bez letadel a letenek by žádná pandemie nebyla?

Omlouvám se, ale to ne – to mi přijde jako říct, že bez ohně by nebyly požáry a bez aut by nebyly bouračky.

Tak nějaké jiné poučení? Když vidíte, co se v Evropě stalo takřka z týdne na týden. Je to nějaká nová zkušenost? Důvod něco dělat jinak?

Na to zatím úplně nemám čas. Respektive – nepoužíval bych minulý čas, ještě to ani pořádně nezačalo. Bilancování bude na místě tak za čtyři až šest měsíců.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 681
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte