Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost

Schwarzenberg podal trestní oznámení na Roznera za výrok o Letech

Považuji za občanskou povinnost se tomu postavit, řekl Respektu

Rozner
Miloslav Rozner (SPD) • Autor: Milan Jaroš

Bývalý ministr zahraničí a v současné době doyen Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg podal k Vrchnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení na svého poslaneckého kolegu Miloslava Roznera (SPD). Podezírá ho ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Schwarzenberg Respektu řekl, že ho k tomu přiměly nedávné výroky, kdy Rozner na prosincovém sjezdu hnutí prohlásil, že romský koncentrák v Letech byl „neexistující pseudokoncentrák“. „Jsem sice stoupencem větší, americké svobody slova, ale tohle už je přespříliš. Je to naprosto nehorázné. Když připustíme podobné výroky, nevíme, kde to skončí. Považuji za občanskou povinnost se tomu postavit,“ řekl Respektu Schwarzenberg.

Reklama
Reklama

Na letský koncentrák má Schwarzenberg osobní vzpomínku. Jeho rodiče měli nedaleko panství, jako malý kluk byl za války jednou svědkem, jak ozbrojení četníci hlídají vězněné Romy, které nasazovali na otrocké práce. „Za války nás pak z Orlíka vyhnali, a když jsme se po ní směli konečně vrátit, jel jsem tam s otcem povozem s koňmi. Bylo mi osm, seděl jsem vedle kočího, tehdy mě zajímali hlavně ty koně. Najednou na mě padla strašná tíseň, děti mají silnější instinkty než dospělí. Říkal jsem to otci a ptal jsem se, co to je. On mi řekl, že nedaleko místa, kudy jedeme, se děly strašlivé věci, a že až budu dospělý, vysvětlí mi to,“ říká Schwarzenberg. Pravdu o Letech se tak dozvěděl v pozdějším věku.

Politici vědí, že odsouzení protiromských výroků jim popularitu nepřinese

V oznámení žalobcům, které má Respekt k dispozici, Schwarzenberg píše, že základní údaje o koncentračním táboře jsou podrobně zpracovány a opřeny o ověřená fakta. Upozorňuje, že podle mezinárodního ujednání a německého zákona o nadaci „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“ ze srpna 2000 byly Lety zařazeny mezi zařízení se srovnatelnými podmínkami jako koncentrační tábory podle soupisu německého zákona o odškodnění z roku 1953.

Odkazuje též na to, že předseda SPD Tomio Okamura vynesl prohlášení jednoznačně orientovaná na popření téhož historického faktu. „Je prokázané, že výrok není nahodilým prohlášením, ale výrazem politického cíle jak pana Roznera, tak SPD: zlehčit, relativizovat a v konečném důsledku popřít genocidní praxi protektorátních úřadů v koncentračním táboře Lety,“ uvádí v oznámení Schwarzenberg. A pokračuje:

09
Karel Schwarzenberg • Autor: Matěj Stránský

„I při hodnocení materiální nebezpečnosti Výroku nelze opomenout širší politický kontext. Nelze mu přiznat malou relevanci bizarního výroku na okraji politické scény. To proto, že předchůdci pana Roznera byly osoby zaujímající významné ústavní postavení, prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Zcela jednoznačně popřel genocidium v táboře v Letech komunistický poslanec Miloslav Ransdorf. Popírání genocidia v táboře v Letech je tudíž reprezentativní, padá z úst osob reprezentujících jak levici, tak pravici. Všechny tyto výroky jsou výroky osob v ústavním postavení, jehož bez výjimky nabyli s podmínkou složení Ústavou předepsaného slibu – a podstatou tohoto slibu je prohlášení respektu k českému právnímu řádu ovšemže včetně Ústavy. Jejich výroky současně ústavním hodnotám příkře odporují.“

Trestní oznámení již před Schwarzenbergem podali senátor Tomáš Czernin, Muzeum romské kultury, mladí sociální demokraté a několik aktivistů. Některá mířila rovněž na Roznera, některá na jeho šéfa Tomia Okamuru, který řekl, že vězně často nikdo nehlídal a mohli se volně pohybovat, a odvolal se přitom na neexistující knihu i na Václava Klause.  Schwarzenbergův krok má přesto svou váhu díky jeho postavení ve Sněmovně i v politice a také díky zmíněné blízkosti Letů od rodinného panství.

Tábor vznikl jako trestní a byl určený lidem bez rozdílu původu. V prosinci 1942 se jej ale nacisté rozhodli změnit na koncentrák provozovaný jako součást plánu na průmyslové vyvraždění Romů. Jako ostraha tábora před odvozem do plynových komor v Osvětimi dál působili Češi. Českou organizaci a „péči dozorů“ nepřežilo 330 ze třinácti stovek vězněných lidí. Většinu mrtvých – celkem 241 – tvořily děti. Po válce byl zdejšími soudy za romský holokaust odsouzen jediný člověk – Rom, který v Letech dělal vězeňského kápa. Čeští velitelé koncentráku a jeho dozorci vyvázli „pro nedostatek důkazů“ bez trestu.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte