Nejdřív zmrazit, pak rozehřát. Nechte si poradit, prosí vládu ekonomové
 
Skoda tovarna, Mlada Boleslav, svarovna Fabia.
Ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Na recesi teď není nic špatného, je vlastně žádoucí. Jde jen o utlumení mezilidských kontaktů a ekonomických aktivit; právě to je kvůli boji s epidemií z lékařského pohledu potřeba. O ekonomice by se proto mělo uvažovat tak, že stát ji po omezenou dobu rychle a cíleně zmrazí, ale zároveň se v první fázi zasadí o přežití existujících hospodářských vazeb. Až pak, po odeznění infekce, může nasazovat stimulační opatření.

Zhruba to je obsahem manifestu, který ve čtvrtek pod názvem "Po lékařích budou potřeba ekonomové" vydala skupina uznávaných ekonomů kolem institutu CERGE-EI. Prioritou by podle něj mělo být podržet firmy takovým způsobem, aby zůstala zachována pracovní místa. K tomu se vláda chystá, naposled v rámci čtvrtečního rozhodnutí o krytí mzdových nákladů ve firmách zasažených karanténou. Stejným směrem, jaký navrhují akademici, směřují i další vládní opatření, třeba státem garantované úvěry pro překlenutí nynějších výpadků tržeb. Riziko ovšem autoři materiálu vidí v tom, že stát bude postupovat příliš byrokraticky a ekonomické vazby se místo kýženého zamražení a pozdějšího vzkříšení začnou rozpadat.

Reklama
Reklama

První zprávy o propouštění už se objevují. Karlovarská sklárna Moser poslala do ČTK prohlášení, že propouští 50 z 300 lidí a vypíná sklářskou huť. „Jde o to, že totálně zamrzly veškeré dodavatelsko-odběratelské vztahy,“ uvádí mediální zástupce Moseru Tomáš Hečko.

Mzdy hradí stát, ale jen někomu

„Největší strach mám z toho, že státní administrativa to nebude zvládat. To je teď největší problém,“ říká k vládním krokům ekonom Filip Pertold, jeden z členů iniciativy CERGE-EI, společného pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy založeného před lety ekonomem a prezidentským kandidátem Janem Švejnarem.

Hodně komplikovaně se Pertoldovi jeví třeba požadavek, aby firmy s nárokem na náhradu mezd musely v krizové době – a v časech karantény – nejdřív podepisovat s notoricky nepříliš flexibilními úřady práce individuální smlouvy. Riziko, že pomoc se kvůli zahlcení státního aparátu neúnosně zpozdí, vidí Pertold rovněž u slibovaných bezúročných půjček přes státní Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB).

Filip Petrold - ekonom CERGE
Filip Pertold • Autor: Lukáš Oujeský

„Úvěry mají být navíc zaručeny směnkou, což je ten nejtvrdší nástroj. Jako když se upíšete vlastní krví. Podnikatelé nemají ponětí, jaká bude za měsíce nebo za dva poptávka, sotva se jim tedy bude do takových závazků chtít,“ upozorňuje Pertold.

Náhradu mezd vláda slíbila ve čtvrtek v rámci nově přijatého programu „Antivir“, jehož smyslem je podle ministryně Jany Maláčové přesně to, o čem mluví výzva akademiků, tedy „aby kvůli současné situaci nikdo nepřišel o práci“. Pomoc bude dvojí. Za prvé za zaměstnance, kteří byli posláni do karantény: na ty firma dostane od státu 60 procent mzdy a musí je na tento účel použít. Za druhé, pokud firmy jako hospody, posilovny, kina nebo obchody musely povinně zavřít kvůli nařízení vlády z minulého víkendu, dostanou na každého pracovníka 80 procent mzdy, ale musí mu doplatit zbytek. Záměr je nicméně podle tiskového sdělení ministerstva práce takový, že pomoc se týká vyloženě pouze firem spadajících pod vládní nařízení o povinném zavření provozu.

Přežije jen někdo

O bezúročné půjčky v ČMZRB požádalo od pondělí do čtvrtka přes 4000 firem, čímž se vyčerpal první příděl státních peněz v objemu pěti miliard korun. Program se nyní podle ředitele banky Jiřího Jiráska překlápí do jiného, ale podobného modelu, kdy firmy budou žádat o úvěry rovnou ve svých bankách a tyto banky dostanou od ČMZRB státní garanci. Pokud klient zkrachuje, dluh zaplatí stát - ale garance bude podle Jiráska jen do výše 70 nebo 80 procent. Zbytek rizika ponese klientova banka, aby měla motivaci roztřídit perspektivní a neperspektivní firmy. Stát také u těchto úvěrů uhradí úroky.

Podmínkou u „prvních“ pěti miliard bude již zmíněná směnka od majitelů firem, což znamená souhlas, že mezi všemi jejich dluhy bude přednostně splacen právě tento závazek. Přísná podmínka má podle Jiráska smysl v tom, že se stále jedná o úvěr – tedy o peníze, u kterých si má žadatel rozmyslet, jestli je opravdu chce a jestli je schopen je vrátit. „Jsme v ekonomické krizi - a tu jako vždy přežijí jen některé, lépe připravené firmy. Stát může sehrát pouze tu roli, že hranici mezi firmami, které přežijí a nepřežijí, posune o něco dál. Ale nemůže pomoci úplně každému,“ vysvětluje Jirásek.

Filozofii vládní pomoci si lze podle něj představit i tak, že si každý musí rozmyslet, zda má skutečně chuť do nově rozbouřené ekonomické řeky znovu vstupovat a plavat. Pokud ano, stát nabízí záchranný kruh, který však bude chtít na druhém břehu vrátit. Alegorii je ovšem třeba doplnit ještě o to, že pokud při přeplouvání zahyne firma, vlastník coby fyzická osoba zůstane naživu – i s podepsanou směnkou, kterou bude muset uhradit.

Právě půjček se týká suma celkové pomoci ve výši jednoho bilionu korun, o které mluvil i Andrej Babiš.  Na přímou pomoc by podle něj mělo směřovat zhruba sto miliard, zbylých 900 miliard má jít na vládní záruky za úvěry.

Citlivý zásah vlády na pomoc ekonomiky bude – kromě zdraví lidí a fungování zdravotnického systému – čím dál naléhavější otázkou celé krize kolem koronaviru. Nový pohled na věc přinesli v pátek bývalí členové vedení České národní banky Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl, podle nichž je třeba myslet na to, aby v zájmu záchrany lidských životů vláda nenechala „umřít celou českou ekonomiku“.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 750

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte