Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Vzdělávání

Je maturita rok od roku lehčí, nebo těžší?

V tuto chvíli není rozumné zavádět tři povinné zkoušky

Maturita
Ilustrační foto • Autor: HN - Martin Svozílek

Výsledky maturantů mezi lety 2013–2019 ukazují, že Cermat neumí udržet meziroční srovnatelnost testů a místo zavádění povinné matematiky bychom se měli snažit o předvídatelnost státní maturity. Konečné rozhodnutí o její budoucí podobě aktuálně poslanci odložili na březen.

Jaké máme argumenty pro zavedení třetí povinné zkoušky u maturit? Jak na tom maturanti v tuto chvíli jsou a co o tom říkají maturitní data? Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat. Celý jeho materiál si ve formátu Excel můžete stáhnout, obsahuje grafy pro každý rok a předmět. Můžete si tedy v „animaci“ prohlédnout celý vývoj výsledků testů. Tady pracujeme jen s některými snímky. Grafy obsahují i informace o úspěšnosti ve slozích, případně podíl těch, kteří se k maturitě z matematiky přihlásili, ale těmito parametry se podrobněji nezabýváme.

Reklama
Reklama

M_MAT_13

M_CJL_13

V roce 2013, dva roky po startu státní maturity, poprvé všichni, kdo se k maturitě z matematiky přihlásili, dělali stejný test. Už tehdy byl vysoký podíl neúspěšných v jarním kole maturit a velké rozdíly mezi výsledky žáků různých typů škol. Na rozdíl od testu z češtiny, kde byl podíl neúspěšných velmi nízký a výsledky žáků různých škol podobné. Velikost bubliny znázorňuje počet maturantů na konkrétním typu školy. Takže je zjevné, že nejvíce lidí maturuje na průmyslovkách (žlutá), méně na gymnáziích (zelená) a velmi málo na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená).

M_MAT_15

O dva roky později, jaro 2015. Zájem o maturitní matematiku klesl a rozdíly mezi školami se zvětšily. Červená bublina reprezentující absolventy z nástaveb se pohybuje okolo 60 % - to je podíl těch, kteří v prvním kole maturitní test nezvládnou.

M_CJL_15

V testech z češtiny přibyly nové formáty úloh, jinak se boduje a zařazeny jsou úlohy z literární teorie a historie. Výsledkem je výrazné zvětšení rozdílů ve výsledcích škol. Nejhůře jsou na tom nástavby. Pro někoho, kdo se po učilišti a často s odstupem mnoha let snaží získat maturitu, je to zjevně příliš abstraktní a neuchopitelné učivo.

M_MAT_19

A data z posledního, loňského ročníku maturit. Zájemců o matematiku je ještě méně, ale výsledky výrazně lepší. Proč? Maturanti měli na test více času. Což nastoluje otázku: Nakolik jde o opravdovou neznalost a nakolik maturanti jen nepočítají dostatečně rychle? Ale i tady se ukazuje, že na učilištích a nástavbách je podíl neúspěšných vysoký. A ještě jedné věci si všimněme. Výsledky odborných škol – průmyslovek, kde se dá předpokládat poměrně velká potřeba praktického využití matematiky, se v posledních letech pohybují výrazně pod průměrem. Ani tam se výuce matematiky nedaří.

M_CJL_19

V češtině trend pokračuje. Výsledky se s výjimkou gymnázií (zelená) průběžně a výrazně zhoršují. Nejcitelnější je pokles na nástavbách, kde neúspěšnost v testu z češtiny překročila 30 %. Vzhledem k tomu, že neúspěšnost v jarním testu z matematiky se loni pohybovala nad 50 %, je jasné, proč na tomto typu škol ubývá zájemců. Šance získat maturitu ve vyšším věku je poměrně malá.

Co z toho vyplývá: Především, že meziroční srovnatelnost testů je iluze. Rozdíly jsou i z roku na rok velké, tak rychle se znalosti žáků měnit nemohou. Změny jsou velmi pravděpodobně způsobené rozdíly v náročnosti testů. Pokud by Cermat trval na tom, že náročnost je srovnatelná, pak to znamená jasný doklad, že samotný fakt povinné zkoušky ještě neznamená, že toho budou žáci umět více.

Test z českého jazyka a literatury je povinný od roku 2012, ale výsledky se průběžně zhoršují. A stejně tak není pravda, že nároky klesají. Přinejmenším v tomto testu přibyly obtížnější úlohy a akademičtější učivo. To posílá do autu hlavně maturanty na nástavbách a učilištích.

Eduin

Pokud zavedeme povinnou matematiku, a tedy fakticky i povinný cizí jazyk, počet neúspěšných maturantů výrazně stoupne a na nástavbách dosti pravděpodobně už neodmaturuje skoro nikdo. Můžeme si říct, že žádná škoda, když na to ti lidé nemají. Jenže je přijatelné mít vzdělávací systém, kde už fakticky nemáte šanci, když neodmaturujete v osmnácti? Lidé, kteří třeba ve čtyřiceti chtějí změnit profesi a potřebují získat maturitní vysvědčení, ať už jde o hasiče, policisty, úřednice, by asi měli mít k dispozici cestu, jak si zvýšit kvalifikaci. To je zrada podobných opatření vzdělávací politiky. Měli bychom domýšlet důsledky, abychom se za pár let nedivili, cože jsme způsobili.

To je i důvod, proč není rozumné v tuto chvíli zavádět tři povinné zkoušky. Ministerstvo jejich kvalitu a srovnatelnost zjevně nemá pod kontrolou, parametry se mění z roku na rok podle libovůle Cermatu a maturita je nespravedlivá zvláště k těm, kteří se svými výsledky pohybují na hraně. A je omyl se domnívat, že to je pouze jejich problém. Spravedlivost státu ve vztahu k jednotlivci, zvláště když je mu osmnáct, to je základní kámen důvěry ve společnost, v níž žijeme.

Autor je spolupracovníkem Informačního centra o vzdělávání EDUin

P.S.: Vzkaz váženým členům školského výboru, který znova posoudí novelu zákona. Vážení poslanci, opravdu nerozhodujete o tom, zda matematika je, či není důležitá součást vzdělá(vá)ní. NESPORNĚ ANO. To, o čem máte rozhodnout, je, zda povinná zkouška z matematiky prospěje, či neprospěje absolventům středních škol a jejich znalostem matematiky. Bylo by dobré to vysvětlit i Vašim kolegům z pléna. Dle jejich vystoupení soudím, že to stále nechápou.

  • Celý materiál s diagramy popisujícími vývoj výsledků společné části státních maturit ve všech předmětech mezi lety 2013–2019 si můžete ve formátu Excel stáhnout ZDE.

Čtěte také: Používat matematiku je důležité. Otázkou je, zda k tomu povede povinná maturita

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Tomáš Feřtek

externí redaktor, respekt.cz

fertek300.jpg
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte