Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Spisovatelé o knihách

Korejské básně

Co mají společného současný básník Ko Un, který byl mimo jiné několikrát zmíněn jako možný kandidát na Nobelovu cenu za literaturu, a potulný básník z 19. století Kim Sakkat?

Básně Kima Klobouka
Básně Kima Klobouka • Autor: Nakladatelství DharmaGaia

Kdybych se nechystala do (té lepší, tedy Jižní) Koreje, asi bych dvě knihy korejských básní, které u nás v posledních letech vyšly, vůbec nezaznamenala. Některé země a některé knihy jsou někde jinde a my se s nimi prostě nepotkáme.

Já jsem se ale do Koreje chystala a  zmíněné knihy mi doporučil skvělý český velvyslanec v Soulu Jaroslav Olša Jr. Knihy jsem si poslušně koupila, ale před cestou jsem je ani neotevřela. Přečetla jsem si je až po návratu, protože mě Korea nadchla. Nadchla mě krajina (samé hory), lidé (prizmatem povrchní týdenní zkušenosti mi připadali milí, pracovití, bezprostřední a veselí a také v dobrém slova smyslu tradiční: krásné usměvavé ženy a silní muži) a nadchla mě i atmosféra, plná očekávání změn v Severní Koreji a snů o sjednocení rozděleného národa.


Knihy mě nadchly zrovna tak jako Korea. Napřed jsem chvíli váhala, jestli si můžu troufnout o nich psát – nejsem o nic větším znalcem poezie než Koreji. Musíme ale poezii a zemi rozumět, abychom se jimi mohli nechat okouzlit? Nemusíme, rozhodla jsem se, ale přesto mějte na paměti, že tohle není recenze, jen upozornění na dvě zajímavé knihy a jednu zajímavou zemi.

Co mají společného nejvýznamnější současný básník Ko Un, který byl mimo jiné několikrát zmíněn jako možný kandidát na Nobelovu cenu za literaturu, a potulný básník z 19. století Kim Sakkat, přezdívaný Kim Klobouk? Oba píší „klasickou“ poezii – o přírodě, krajině a pocitech člověka v ní, o lásce, a také o radosti a smutku, o životech lidí v určité konkrétní době.

Dvě ukázky:

 

Kim Sakkat: Kolik je vrcholků v letních mracích

Jeden dva tři čtyři

Pět šest sedm osm

V okamžik milion vrcholků Zase se tvoří

Na nekonečném nebi jen a jen mraky

 

Ko Un: Bílá plachta

Nikdo si nepřeje vichr

ale ty, bílá plachto tam na moři

ty toužíš po vichrech celým srdcem

protože jen ve vichru

umíš být živá.

Bílá plachta stálosti a touhy na temněmodrém moři

je to boj

Nemohu z tebe spustit oči

Pro trávu pod mýma nohama

musí být horský větříček vichrem

Dvě básně – je na nich poznat, z které jsou doby a z které země? A je to důležité?

Ko Un (nar. 1933) je současný básník a v jeho básních je ta současnost, dramatické dvacáté století hodně přítomná. Píše o bezútěšné situaci po občanské válce na začátku padesátých  let dvacátého století, o Korejcích deportovaných do bývalého Sovětského svazu, do Kazachstánu.

Ko Un celý život bojuje za lidská práva, v období diktatury v Jižní Koreji (od šedesátých do poloviny osmdesátých let) byl několikrát vězněn, od počátku devadesátých let patří k těm, kdo usilují o sbližování a sjednocení Korejí. Ko Un také navštívil několikrát Prahu, naposledy v roce 2011 přijel na veletrh Svět knihy.

Kim Sakkat (1807 – 1863) pocházel z bohaté a významné rodiny, ale jeden z jeho předků se při povstání v roce 1811 postavil na špatnou stranu, byl popraven jako vlastizrádce a hanba a prokletí padly na celou rodinu včetně budoucích generací. Kim Sakkat se stal potulným básníkem, a jak píše v předmluvě Miriam Löwensteinová, „musel se snížit natolik, že se živil prací, což byl znak absolutní degradace.“

Tak nevím. Bylo mé okouzlení pracovitostí Korejců na místě? Možná jsem se setkala jen se samými degradovanými Korejci – nebo poezie je sice věčná, ale doba se přece jen mění?

Ko Un: To je, z korejštiny přeložili Miriam Löwensteinová a Park mi-young, vydala nakladatelství Nová vlna a Millenium Publishing, 2011

Kim Sakkat: Básně Kima Klobouka, z korejštiny přeložila Miriam Löwensteinová, vydala DharmaGaia 2009

Markéta Hejkalová je autorka románů Důkazy jejího života (2010), Kouzelník z Pekingu (2008), Slepičí lásky (2006), Vždycky jedna noc (2004) a Ženy a cizinci na konci tisíciletí (2002) a  knih faktu Mika Waltari. Doba, život a knihy světoznámého spisovatele (2007), U nás v Evropě (2006) a Stručná historie států - Finsko (2003), překladatelka finské literatury (Mika Waltari, Arto Paasilinna), členka výboru Mezinárodního PEN klubu a místopředsedkyně jeho českého centra, zakladatelka a ředitelka Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Její knihy byly přeloženy do ruštiny a  angličtiny.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte