Pročítám Chasidská vyprávění sepsaná Martinem Buberem (překlad Alena Bláhová). Když je člověku úzko, není chyba po takovém svazku sáhnout, stejně jako lze doporučit třeba Hovory k sobě Marca Aurelia nebo Bibli – to všechno namísto tabletky Prozaku. Vážné i anekdotické historky o židovských učencích se dají číst pro pobavení, poučení i zamyšlení. Slova zakončená na –ení nebo –ění mi dříve způsobovala kopřivku, četl jsem romány, jiné spisy jsem neuznával. Jenomže vysvětlení nebo dokonce zjevení současné romány nenesou, zklidnění ani upokojení se od nich čtenář nedočká. A tak ve chvíli, kdy mám pocit, že mi sám život jde po krku, parafrázuji historku o ctihodném Šmelkovi z Mikulova a jeho zavilém nepříteli.
Rabi Šmelke byl oblíbený. Všichni ho měli rádi, až na jednoho boháče, ten mu tu popularitu záviděl. Před Svátkem smíření za rabim zašel, přinesl víno, požádal o odpuštění a společnou popitku. Rabi věděl, že mu tenhle nic dobrého nepřeje, ale nechal se příjemně překvapit. A tak pili, a hodně. Když byl rabi pod parou, boháč šel po svých a mnul si ruce, ha ha, to bude ostuda, opil jsem dědka, který nám tu ustavičně káže skromnost a střídmost.
Jenomže rabi vystřízlivěl a zastyděl se, že se nechal tak ukolébat. Na modlitebnách předčítal jako vždycky, mohutným hlasem předzpěvoval žalmy. Ale když měl jeden hebrejský verš přeložit jako „A proto vím, že ve mně nacházíš zalíbení: můj nepřítel nade mnou neplesá,“ vyřkl ta slova jinak: „A proto vím, že ve mně nacházíš zalíbení: mého nepřítele nestihne kvůli mně žádné zlo.“ A dodal: „I když jsou lidé, kteří mě nemají rádi a usilují o mé zahanbení, odpusť jim, Pane světa, aby kvůli mně netrpěli.“
Na shromáždění v synagoze to mohutně zapůsobilo a všichni si vzali ta slova k srdci, včetně onoho boháče, který se těšil, jak bude rabi blábolit; teď ale nahlédl svou pošetilost a zlý úmysl a mohl se studem propadnout, vždyť mu bylo beze všeho odpuštěno!
Od té doby si rabiho Šmelka nikdo nevážil víc než on.
Miloš Urban vystudoval filologii na katedrách anglistiky a nordistiky na pražské FF UK. Je autorem sedmi románů, tří novel, několika divadelních her a povídek a překladů knih například Juliana Barnese, Isaaca B. Singera a Chaima Potoka. Jeho román Sedmikostelí byl přeložen do němčiny, holandštiny, ruštiny, španělštiny, bulharštiny, maďarštiny a slovinštiny. V roce 2002 mu byla udělena literární cena Magnesia Litera v kategorii próza za knihu Hastrman.
Novinky týkající se tvorby Miloše Urbana můžete sledovat na jeho blogu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
