Jak a kdy začali muži dominovat

Víme, že to nevíme. Přesněji – nevíme to s jistotou. Mezery ve znalostech existují v nejrůznějších oborech – a jedna obzvlášť velká vězí ve studiu toho, jak se stalo, že v lidských společenstvích začali dominovat muži a nadvládu si udrželi celá milénia. A to napříč různými kulturami. Teorií je mnoho, jsou různě seriózní a s nejnovějšími vědeckými poznatky se dále proměňují. Britská vědecká novinářka a spisovatelka Angela Saini například ve své nejnovější knize The Patriarchs: The Origins of Inequality (Patriarchové: Jak vznikla nerovnost) naznačuje, že nad řadou dosud respektovaných hypotéz se stahují mraky. Také u tohoto tématu totiž platí, že lidská zkušenost je obvykle mnohem pestřejší, než si dokážeme představit. 

Síla, agresivita – nebo něco jiného?

Izraelský historik Yuval Noah Harari ve své knize Sapiens: Úchvatný i děsivý příběh lidstva, která česky vyšla v roce 2013, shrnuje několik základních teorií, které vznik nerovnosti mezi muži a ženami vysvětlují. 

První teorie říká, že muži jsou silnější a navrch měli proto, že prováděli úkony vyžadující větší námahu a tím nabyli vládu nad získáváním a produkcí potravin. „Důraz na sílu svalů je však problematický hned ze dvou důvodů,“ rozporuje tuto tezi Harari. Tvrzení o síle totiž neplatí absolutně. „Ženy většinou lépe snášejí bolest, hlad, nemoc i únavu, a mnohé dokonce dokážou běhat rychleji a nosit těžší břemena než muži. Největší slabinou této teorie je však skutečnost, že ženy byly vyloučeny především z povolání, která fyzickou námahu vůbec nevyžadují (kněžství, právo a politika), kdežto dřinu na polích, v řemeslech a domácnosti vykonávaly stejně jako muži,“ píše Harari a připomíná, že teorie o vítězství fyzické převahy v lidských společenstvích neplatí téměř nikdy.