0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Téma8. 6. 20228 minut

Není to o hranicích

Mladí Češi a Slováci i po třiceti letech od rozloučení cítí vzájemnou blízkost

„Pocházím z profederativní rodiny.“ (Marek Ruščák)

Když se má Michal Lelek zamyslet nad otázkou, co si spojí se společným československým státem, který dnes už neexistuje, vybaví se mu pouze pocity ze sledování repríz československých filmů a seriálů z osmdesátých let, které pro něj ilustrují obraz dané doby. Žádné osobní vzpomínky nebo zkušenosti si studiový technik původem ze Slovenska vybavit ani nemůže – ve svých sedmadvaceti letech totiž patří mezi ty Slováky a Čechy, kteří se narodili až po rozpadu federace.

„Blízké spojení s Českem je však pro mě samozřejmé a úplně bratrské. Všechny slovenské děti i po roce 1993 vyrůstaly v kontextu, který byl tak trochu československý,“ říká i přes absenci tohoto historického zážitku Lelek a vypočítává, jak se soužití obou států v průběhu času promítalo do jeho života – v rodině měli česko-slovenské manželství, ve škole zpracovával referáty se zdroji v češtině a sám dva roky žil v Praze. Podle svých slov vnímá rozdělené Československo – a v tom se neliší od řady svých vrstevníků na obou stranách hranice – jako přirozený a samozřejmý fakt mimo jiné proto, že se vzájemná blízkost mezi oběma národy dodnes nevytratila.

Reklama

Méně kritičtí

O tom, že rodinná propojení jsou něčím, co vzpomínku na Československo udržuje dodnes, vypráví také příběh Marka Ruščáka (32), jaderného inženýra pracujícího v českém Státním ústavu radiační ochrany. Jeho otec původně pochází z východního Slovenska, matka z východních Čech a on dnes žije v Praze, kde se rodiče ještě za Československa při…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc