Téma•18. 11. 2020•10 minut

Hrdinové pod Karpaty

Události u Rozvegova jsou připomínkou odvahy při obraně československých hranic

Bitva o Rozvegovo

datum: 6. ledna 1939
místo: Rozvegovo, předměstí Mukačeva, Podkarpatská Rus cíl: obsadit okupované pravobřežní předmostí řeky Latorice
výsledek: po počátečním úspěchu a obsazení předmostí došlo k obnovení předchozího stavu
ztráty: na čs. straně pět padlých a osm raněných, na maďarské straně ztráty mnohonásobně vyšší

10. listopadu 1938 bylo Maďarsku odstoupeno 1523 km2 podkarpatského území.

Od Jasině do Aše, republika je naše.“ Tak zněl dobový slogan, který načrtával pomyslnou čáru dlouhou více než 1200 kilometrů mezi nejvýchodnějším a nejzápadnějším místem prvorepublikového Československa. Podkarpatskou Rus, region, kde spolu žili Rusíni, Němci, Maďaři, Židé, Češi, Moravané, Slováci a Romové, Čechoslováci oficiálně spravovali pouhých dvacet let, ale i za tuto krátkou dobu dokázali vytvořit „ostrov“ demokracie a prosperity, kterou vyslaní úředníci, učitelé i podnikatelé včetně novodobých turistů tomuto území přinášeli.

Nejvýchodnější část země, na mapě vypadající jako přívěsek, bývá někdy označována coby periferie Československa. O tom, že takto vnímána nebyla, svědčí události, kdy „periferii“ českoslovenští vojáci se zbraní v ruce hájili do posledních sil. Jména padlých vojáků u Rozvegova jako Eliáš Kolačuk, František Vystrčil, Antonín Kopeček, Jan Slanina a Josef Tyšer už sice málokomu něco řeknou, nicméně…