0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Společnost25. 11. 201812 minut

Když se měli v kuchyních všichni rádi

Se spisovatelem Jáchymem Topolem o mládí v měkké totalitě, omluvence od estébáků a o ostrovech, na kterých se stále něco děje  

,
foto: Milan Jaroš
Jáchym Topol
Autor: Milan Jaroš

Jáchym Topol je dnes uznávaný spisovatel, a to nejen ve zdejší české kotlině, ale i ve světě. K vlastní tvorbě se ale dostal až po listopadu 1989. Do té doby prý neměl na nic absolutně čas; veškerou energii totiž věnoval jednak hraní v kapele, hlavně však práci na samizdatu, kde se praktikoval tzv. polský model – absolutně a beze zbytku plné nasazení. Polský model se nakonec ukázal i pro budoucnost jako hodně důležitý – po listopadu vydal několik básnických sbírek a úspěšných románů, ale „v plném nasazení“ napsal také stovky reportáží a novinových článků. Jejich výběr právě nyní vychází v šestisetstránkové „bichli“ s názvem Výstup Jižní věží.

„Hej hej, sem mladej…“ byla slova skladby, kterou tvůj brácha Filip zpíval v osmdesátých letech se Psími vojáky…

↓ INZERCE

Jo jo, Russian mystic pop se to jmenovalo.

Tušíš, proč ji pojmenoval zrovna takhle? Mělo to něco společného s Gorbačovem a jeho perestrojkou, ze který byli tenkrát snad všichni tak trochu na větvi?

Ne, to zcela jistě vychází z tradice obrovskýho obdivu k ruský literatuře, k rozevlátým duším šílených bohémů a básnících anarchistů. S bráchou jsme strašně rádi vyřvávali třeba „Cypljónok várenyj, cypljónok žárenyj, cypljónok tóže chóče žiť…“ A pak je sloka, že kuřátko zatkli, zavřeli, nakázali, ať ukáže občanku, no a pak samozřejmě špatně skončí.

Byla nám blízká tahle pohnutá atmosféra poezie, smrti, kriminálu a šílenství – když bych to…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc