0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Společnost24. 9. 201814 minut

Tělocvik ve službách republiky

Členové Sokola úspěšně suplovali policii i armádu

Ve zdravém těle zdravý duch.
(Dobová kresba, někdy kolem roku 1926)
Autor: Profimedia, Mary Evans Picture L

Při zmínce o sokolech se dnes mnoha lidem vybaví především mírně archaický tělovýchovný spolek, jehož členové oblékají poněkud legrační kroje a čas od času se z celého Česka i ze světa sjedou do Prahy, aby tu provozovali podivná hromadná cvičení. Nic proti tomu. K obrazu Sokola ale zároveň patří i fakt, že jde o organizaci, která před stoletím sehrála velmi podstatnou roli při vzniku samostatného Československa. V ono památné pondělí na konci října vládla v ulicích Prahy euforie, ale také zmatek. Tisíce lidí slavily konec monarchie, zpívaly vlastenecké písně, mávaly vlajkami a vykřikovaly jména „Masaryk“ a „Wilson“. Součástí všeobecného nadšení bylo ovšem i rozbíjení německých štítů na obchodech a strhávání rakouských znaků z veřejných budov. Národní výbor, který měl v tuto chvíli nad živelně vznikajícím státem převzít kontrolu, řešil zásadní problém: Jak jásající davy lidí v pražských ulicích zklidnit, aby nedošlo k zásahu armády, která byla ještě pevně v rukou rakouského velení? Současně bylo zapotřebí co nejrychleji převzít moc nad správou země, aby nedošlo ke krveprolití a rabování.

Českoslovenští legionáři, kteří by pro tenhle úkol připadali v úvahu, tou dobou ještě bojovali na frontách ve Francii, Itálii a Rusku. Jinou ozbrojenou sílu rodící se stát neměl. „V českých zemích existovala v daný moment pouze jediná korporace, která měla určitou autoritu i vnitřní kázeň a mohla po jistou dobu nahradit funkci armády a policie. Byla to Česká obec sokolská,“ konstatuje v…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc