Muži 28. října

V Nechanicích, ležících mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem, se 18. října 1867 narodil Alois Rašín, muž, jenž se o pár desítek let později stal jedním z otců Československa. V rodině pekaře byl deváté a předposlední dítě, své sourozence ale ve vývoji rychle dohnal – jako jediný chodil na gymnázium a prý málokdy dostal jinou známku než výbornou.

Toužil studovat medicínu, zabránila mu v tom ale tuberkulóza. Rozhodl se tedy pro práva, kde nebyla na rozdíl od medicíny povinná docházka, a mohl tak první dva roky školou projít bez přítomnosti na přednáškách. Zdraví se mu během dvou let domácího studia zlepšilo natolik, že odešel do Prahy a vrhl se do opravdové studentské existence. Přitom narazil na lidi kolem Literárního a řečnického spolku Slavia, ve kterém se sám začal angažovat. Právě toto setkání jej přivedlo k politice a určilo jeho budoucí osud.

Z radikála mučedníkem

Alois Rašín na sebe poprvé upozornil už v devadesátých letech 19. století, kdy s dokončením vysoké školy vydal brožurku České státní právo. V ní zformuloval na tehdejší dobu odvážná stanoviska mládežnického pokrokového hnutí, které se v Praze zrodilo ze zmiňované Slavie. Rakouské úřady publikaci zabavovaly a Rašín za ni byl i vyšetřován. Se zákonem se potýkal i později, když byl odsouzen ke dvěma letům vězení v procesu s příslušníky české protirakouské mládeže, které policie mylně považovala za členy vlastizrádného spolku. Z vězení se dostal devět dní před vypršením trestu na základě…