Píše o těžkých tématech s přirozenou lehkostí, takže je přijímáme taková, jaká mají být, tedy jako součást našich životů. Je jedno, jestli je oním tématem umírání, láska či psychická nemoc, dozvídáme se toho o sobě tolik a přitom se ani na chvíli necítíme být citově vydíráni. Emoce nevkládá do přívlastků, nechává působit samotné příběhy, které nám vypráví. Kolega Petr Třešňák se rozhodl psát o lidech, jež většinou média nechávají stranou, protože se jim zdá, že by nikoho nezajímali. Přesto či spíše právě proto se jeho texty často stávají událostí, o které lidé dlouze mluví.

Není to až tak překvapivé, vždyť všichni máme touhu porozumět tomu, co se odehrává v naší mysli či vůbec v našem těle. Je to fascinující svět, který postupně lidstvo objevuje či se alespoň snaží objevit. Petr ve svých textech nevychází jen z toho, co zjistili vědci, píše i o konkrétních lidech, kteří se potýkají s tím, co odborníci zkoumají. Dokáže s citem vstoupit do světa lidí, jimž zbývá jen pár dnů života či trpí nějakou mentální nebo fyzickou nemocí, ale také si povídat o sexu seniorů či o čem sníme.

Když Petr získal Novinářskou cenu EU v oblasti zdraví za článek Dobrodružství v pavilonu č. 14, komentovali to jeho zahraniční kolegové, kteří byli rovněž nominováni, že mu závidí možnost psát tak velké reportáže na podobná témata. Máme radost, že můžeme takové články publikovat.

V tomto speciálu jsme pro vás připravili výběr z článků Petra Třešňáka, které takto pohromadě vydávají velmi zajímavé svědectví o světě za naší vnitřní oponou.

Inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery, šéfredaktor