Živnostníci jsou hlasitá a ve volbách důležitá skupina

Pracující důchodci a někteří živnostníci s dětmi přišli loni na daních o tisíce korun měsíčně. Teď jim vláda chce výhody vrátit. Koalice se v úterý dokonce dohodla, že si lidé budou moci za děti odečítat víc než dosud (za druhé dítě o dvě stě a za třetí o tři sta korun měsíčně). Lehkost, s jakou politici zasahují do příjmů statisíců rodin, nicméně udivuje. S ředitelem odboru strategie daňové politiky ministerstva financí Zdeňkem Hrdličkou jsme mluvili o tom, proč výhody zmizely a proč se teď znovu vrací.

Loni přišli důchodci, kteří si přivydělávají, o téměř 25 tisíc korun (nemohli si od daně odečíst slevu na poplatníka ve výší 24 840 korun). Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které uplatňují paušální náklady, si zase nemohly od daně odečíst slevu na dítě (13 404 korun na dítě a rok). Teď se vládní koalice shodla, že daňové slevy důchodcům a OSVČ zase vrátí. Byl jste na ministerstvu už v době, kdy se slevy rušily. Proč vlastně?
Pokud jde o důchodce, hlavním argumentem bylo, že důchod se v Česku na rozdíl od některých jiných zemí nedaní. Pracující důchodce má dva zdroje příjmu a je dvakrát zvýhodněn – má nezdaněný důchod a zároveň daňovou slevu na poplatníka.

Jenže právě důchodci jsou kromě rodin s dětmi nejvíc ohroženi chudobou. Většinou si k důchodu přivydělají tak čtyři pět tisíc měsíčně. Když z toho dají dva tisíce státu, je to dost.
Nechci to obhajovat, jen říkám, jakým argumentem byl tento krok zdůvodněn – tím, že pracující důchodci čerpají dvě výhody. Můžeme se na to jistě dívat i jinak a ptát se: Neměli bychom pracující důchodce naopak podporovat, odměnit je za to, že pracují?

Kolik získala státní kasa tím, že důchodci loni slevu neměli?
Z hlavy to nevím, ale moc to nebylo. Navíc jsou možnosti, jak se tomu pracující důchodce mohl vyhnout.

Jak?
Zjistily to Hospodářské noviny, pak to bylo mediálně propírané. Skoro třicet tisíc důchodců přerušilo důchod. Zákon totiž říká, že ten, kdo 1.ledna nepobírá důchod, má na slevu nárok. Odhlásili se a pak se zase přihlásili, z pohledu daňového přiznání důchodci nebyli, ale o důchod nepřišli. Musím se přiznat, že tohle mi na celé věci vadí nejvíc. Ti, kdo jsou vychytralí, si cestu najdou a změna nakonec dopadla jen na poctivé, kteří nesledují změny v daňovém systému. To je nepříjemné.

A proč si osoby samostatně výdělečně činné, které uplatňují paušální náklady, nemohly loni od daně odečíst slevu na dítě?
Musíme se vrátit trochu do historie. Česko má pro živnostníky vysoké paušály, 40 až 80 procent. Třeba v Rakousku jsou paušály 12 procent. Zaměstnanci platí mnohem víc daní než osoby samostatně výdělečně činné. Cílem je sblížit daňové zatížení zaměstnanců a živnostníků. Jenže není možné snížit daně zaměstnancům, deficit státního rozpočtu by stoupl. Cesta ke sblížení vede jen přes navýšení toho, co odvedou živnostníci.

Chápu, ale proč ministerstvo nesnížilo paušály? Proč šlo oklikou přes slevu na dítě, která dopadne jen na některé?
Živnostníků, kteří se daní paušálem, je asi půl milionu. Je to velká, hlasitá a ve volbách důležitá skupina. A je jasné, že jakoukoliv výhodu je těžké odebrat. Bylo to politické rozhodnutí, vláda Petra Nečase se bála dotknout takové masy lidí; šlo se cestou nejmenšího odporu. Lidí, na které změna nakonec dopadla, bylo míň. Navíc velká část z nich mohla slevu na dítě převést na někoho jiného, na manžela nebo na manželku.

Takže se to nakonec dotklo jen rodin, kde je jeden z rodičů doma s dítětem nebo je bez práce, nevydělává. Tedy znovu těch, kteří mají obvykle nejhlouběji do kapsy.
Jsem úředník, nechci to hodnotit, bylo to politické rozhodnutí. Bylo to politicky průchodné, i když máte pravdu, že logiku to moc nedává.

Vaše ministerstvo teď navrhovalo změnu, která by se dotkla všech živnostníků, kteří se daní paušálem. Konkrétně, nemohli by si odečíst od daně pětadvacetitisícovou slevu na poplatníka. Nakonec jste od toho ustoupili. Proč?
Šlo to do připomínkového řízení, a jak se dalo čekat, spustil se křik. Tentokrát by se to totiž dotklo zhruba půl milionu lidí. Když berete výhodu, která se týká jasně definované skupiny, je to tak vždycky. Ta skupina se ozve. A pět milionů zaměstnanců, kteří platí vyšší daně než živnostníci, vám tleskat nebude.

Kolik vlastně loňské změny, které se teď zase ruší, přinesly státnímu rozpočtu?
Z pohledu státního rozpočtu to extra významné nebylo; bavíme se zhruba o miliardě korun.

Máte nějaký další plán, jak vyrovnávat daňové zatížení zaměstnanců a živnostníků?
Jsme domluveni se svazem živnostníků, že uděláme podrobnější analýzu toho, jak jsou nastaveny paušály. Zvažujeme, že bychom je upravili tak, aby lépe odrážely skutečné náklady té či oné činnosti. Budeme o tom diskutovat v koalici. Chceme dělat změny, které jsou logické.

Pořád se bavíme jen o živnostnících, kteří využívají paušál. Skutečně ale odvádějí o tolik méně daní než ti, kdo vykazují v daňovém přiznání skutečné náklady? Co když je nevykazují poctivě?
To máte naprostou pravdu. Osoby samostatně výdělečně činné v minulosti nikdo moc nekontroloval, došlo k poklesu daňové morálky. Náklady se ale dají kontrolovat, finanční úřad může „vyhodit“ třeba benzin za srpnovou cestu do Chorvatska… Horší je to s kontrolou tržeb, těžko se dá dokázat, že živnostník si vykázal třikrát nižší tržby. Pomohla by elektronická evidence tržeb. Odhaduji, že vinou vykazování nižších tržeb a vyšších nákladů přichází státní rozpočet o zhruba pět miliard korun ročně.