S Janem Daňhelkou nejen o povodních

Jan Daňhelka

„Jarní povodně se vyskytují každý rok, je to úplně normální. Letos máme ty hlavní už za sebou,“ konstatuje hydrolog z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)Jan Daňhelka.„Jistě, na horách je ještě spousta sněhu, ale průběh velkých povodní ovlivňuje především tání sněhu v nižších a středních polohách, a tam už skoro nic není. Navíc se dá podle dlouhodobé předpovědi a zkušeností odhadnout, že velké množství sněhu tam už nenapadne.“ Vzápětí ovšem hydrometeorolog uvádí posluchače do světa pravděpodobnosti, v němž se předchozí teze jeví jako mírně problematická. „Skutečně spolehlivou předpověď o množství vody v korytech toků umíme udělat na jeden až dva dny dopředu.“

(Článek Michala Komárka  - Až naprší a uschne.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:42SikoraJak moc se na množství jarní vody podepíše kvalita půdy v souvislosti s jejím obděláváním zemědělci? Je velký rozdíl v absorbování vody půdou obdělávanou a nechanou ladem?13:03Jan DaňhelkaDobrý den. Půda a vůbec způsob využívání krajiny odtok a akumulaci vody ovlivňují. Problémem je pouze kvantifikace tohoto vlivu, změřit bohužel jednoduše nelze. Pokud jde velké povodně, většinou se vliv na kulminaci odhaduje v jednotkách procent.
Obdělaná půda je schopna rychleji vodu vsakovat (díky narušenému povrchu), ale není ji schopna v sobě udržet. Navíc, pokud dochází ke zhutnění v půdě, je omezena infiltrace do hlubších vrstev. Obávám se, že jednoznačný soud o vlivu nelze udělat – někdy může být negativní, jindy méně, hodně bude záležet na průběhu povodně (srážky, intenzita tání, promrzlá půda pod sněhem).:22Lucie K. K.Dobrý den. Pane Daňhelko, mají jarní záplavy (ty pravidelné, očekávané) o pozitivní dopady?13:04Jan DaňhelkaRozhodně mají. Jsou přirozenou součástí hydrologického cyklu a vývoje některých ekosystémů. Z hlediska hydrologického dochází při jarních povodních díky tání k doplnění zásob podzemní vody, která poté dotuje průtok vodních toků v době suchu. Vodohospodáři využívají vodu z tajícího sněhu pro akumulaci v nádržích pro účely zásobování vodou v době letního sucha. Pokud jde o ekosystémy, asi by vám lépe odpověděl nějaký biolog, ale jarní povodně určitě hrají roli v životním cyklu některých rostlin.Samozřejmě, však platí, že pokud jde o jev extrémní, pak se projevuje hlavně negativně a to nejen na lidských aktivitách.:03Eva K.Dobry den pane Danhelko, kdysi jsem se ve skole ucila, ze predpoved pocasi na vice nez tri dny dopredu stoji dost „na vode“, protoze vzhledem k mnozstvi faktoru ve hre byva pravdepodobnost daneho vyvoje pocasi nizsi nez 50%. Zmenilo se na tom neco napr. s vyssi kapacitou pocitacu?
Diky, hezky den.13:06Jan DaňhelkaZměnilo a nezměnilo. Díky rozvoji výpočetní techniky a meteorologických modelů je dnes předpověď počasí možná i na delší dobu, ale… Spolehlivost předpovědí se liší podle meteorologické situace – někdy se předpovídá snáze (jasno a neměnné počasí při tlakových výškách), jindy obtížněji (fronty). Různá je také predikovatelnost různých prvků. Spíše se podaří předpovědět teplotu vzduchu, naopak nejtěžší je množství srážek. Právě u množství srážek, které hydrology zajímá nejvíce je ta spolehlivost často problém již na druhý den.
Meteorologické modely však dnes pracují i s pravděpodobnostmi, neuvádějí tedy jednu předpovídanou hodnotu, ale pravděpodobnost toho jaký vývoj bude. Úspěšnost takových předpovědí je přínosem zhruba až do 5 až 7 dne předpovědi. Pokud by vás zajímalo, jak taková předpověď může vypadat můžete se podívat na následujícíc stránky:
http://www.wetterzentrale.de/topkarten/tkavnmgeur.htm
nebo
www.ecmwf.int:00Jakub ZázvorkaPoužívají se metody a postupy měření a předpovědi stejné u nás jako i v EU či USA?
Nebo je systém práce ČHMÚ něčem specifický?13:09Jan DaňhelkaČHMÚ se v operativní hydrologii dlouhodobě inspiroval právě v americké NWS (a neustále probíhá expertní spolupráce NWS-ČHMÚ). S NWS máme mimo jiné společné to, že hydrologové a meteorologové pracují společně, což v Evropě nefunguje. Pro předpovědi používáme americké modely (SAC-SMA, SNOW17), které jsme začlenili do vlastního předpovědního systému.
Pokud jde o srovnání s Evropou nemáme se rozhodně za co stydět, neskromně si myslím, že patříme v hydrologických předpovědích ke špičce.:01Dušan JiříčekV poslední době se ukazuje, že mnoho z vědění našich předků má své uplatnění i v současné vědě. Přiklání se i váš obor opět k dávným pravdám či pranostikám? Lze postřehy a znalost pravidelně opakujících se jevů v přírodě uplatnit i v hydrologii?13:10Jan DaňhelkaUpřímně řečeno, ne. Výjimkou je pouze hydrologická zkušenost – tedy, víme, že ve vánočním období je často obleva a proto jsme v tomto období obvykle trochu obezřetnější.
Pak existuje i taková hydrologická latina - od straších kolegů jsem se například dozvěděl poučku, že „na mokrou zem rádo prší“ – a to docela funguje. Myslí se tím, že často dochází k výskytu srážek na tomtéž území, kde již nedávno pršelo (a třeba jsou i rozvodněné toky). Abych ale uvedl věci na pravou míru, tak samozřejmě nějak vědecky, statisticky platnost tohoto „moudra“ podloženu nemáme:-)
Možná by to byl zajímavý nápad na výzkum, zda v atmosféře dochází k opakování nějakých vzorců vývoje a situací (jestli si atmosféra pamatuje své předchozí chování a přibližuje se mu).:25David K.Kolik času tráví hydrolog v terénu a kolik času v kanceláři? Sbíráte si údaje sám, nebo je přebíráte od terénních pracovníků? Má ČHMÚ i své externí spolupracovníky?13:15Jan DaňhelkaHydrologů je u nás celá řada a jejich pracovní náplň se dost odlišuje. Já osobně jsem spíše „kancelářská krysa“ a přímo na stanici, či měřit se dostanu s kolegy jen z vlastního zájmu tak jednou, až dvakrát do roka. Pak jsou ale kolegové, kteří zabezpečují provoz měřicích sítí a měření průtoků, ti jsou v terénu většinou tři až čtyři dny v týdnu.
Právě s nimi máme my na předpovědním pracovišti úzké vztahy. V praxi dnes sběr dat probíhá tak, že stanice u toku data zaznamenává a automaticky odesílá na centrální server, kde k nim přistupujeme a používáme je pro tvorbu předpovědí. Bez kolegů v terénu by ale jejich funkčnost možná nebyla.
Ale i naopak, pokud my zjistíme nějaké chyby či nejasnosti v datech, informujeme kolegy, kteří vyrazí do terénu zjistit a vyřešit problém.
Pokud jde o externí spolupracovníky, za ty lze považovat dobrovolné pozorovatele, kteří manuálně pozorují vodní stav, teplotu vody, tvorbu ledu.
Také jsme ve styku s pracovníky podniků Povodí.:57A. OkuněvováStavíte se k popularizaci vědy kladně nebo záporně?13:22Jan DaňhelkaRozhodně kladně, ale není to jednoduché podat věci tak, aby je veřejnost správně pochopila. Velmi nebezpečné je zklouzávání k jednoduchým vyjádřením. Z toho co se mne dotýká uvedu problematiku správného pochopení předpovědi - že jde je o odhad a povodeň může být i větší nebo menší, než ta čára, kterou vypočteme, no a hlavně populární klimatickou změnu. Tady pak zvláště zjednodušující tvrzení, že budou častější a větší povodně - to dosud nikdo spolehlivě vědecky neprokázal.:50L. RichtrmocDají se tedy na základě průběhu jarních povodní odhadnou letní sucha a extrémní srážky? V jakých procentech pravděpodobnosti?13:30Jan DaňhelkaAsi vás zklamu, ale nedají. Pokud jde o letní bouřky, tak nevíme o ničem, co by tyto dva jevy spojovalo. Pokud jde o sucho, tady samozřejmě určitá spojitost je. Jarní tání doplňuje zásoby podzemní vody a pokud toto doplnění není dostatečné (povodně nejsou) tak jde o jeden z nepříznivých faktorů podporující vznik sucha.
Podle mého názoru jsou však tím rozhodujícím faktorem hlavně podmínky v průběhu jara léta - tedy především vysoká teplota a nedostatečné srážky. V roce 2007 bylo v létě pozorováno sucho, které mnozí připisovali malému množství sněhu v předchozí zimě. Já s tím nesouhlasím. POdzemní vody totiž na konci března byly na normálních hodnotách a rozhodující byl, podle mne, extrémně teplý duben, kdy spadlo jen okolo 3 mm srážek, takže voda v půdě byla rychle vyčerpána.:57V. PetrůjJak velkou váhu mají vaše doporučení pri rozhodování o protipovodňových opatřeních? Lze si u vás objednat odbornou analýzu a tu pak použít při argumentaci (občanského sdruž.) v jednáních s obcí?13:35Jan DaňhelkaČHMÚ zpracovává takzvané návrhové průtoky - tzn. hlavně velikost 100leté povodně, pro kterou se v obcích většinou protipovodňová ochrana navrhuju.
Pokud jde přímo o návrh technických, a krajinných opatření jako součásti protipovodňové ochrany (projekty hrází, rybníků a zalesňování), to jde mimo činnosti ČHMÚ. U hrází je třeba obrátit se na podniky Povodí, nebo některá univerzitní pracoviště, podobně u plánování krajinných změn se nabízí oslovit například univerzity.:56DagmarkaDobrý den,
Ještě včera byly pozorovány pouze 1.SPA na našem území. Dnes je na Dyji 2.SPA. Je to dáno odpouštěním přehrad?13:38Jan DaňhelkaÚroveň 2 stupňe povodňové aktivity je dosažena na dolní Dyji pod soustavou Novomlýnských nádrží. V tomto úseku je odtok plně řízený vodními díly, takže ano, po předchozím snížení odtoku, se opět zvýšil na úroveň 2. SPA. Atále však jde o průtok, který je takzvaně neškodný.:14Stanislav ŠrenkOd které moravské řeky lze ještě toto jaro očekávat vylití z břehů?13:41Jan DaňhelkaNa horách sníh stále přetrvává, takže tam nás hlavní tání ještě čeká. Pokud jde o Moravu, pak vzestupy (a je pravděpodobné, že i na úroveň SPA) ještě určitě nastanou na Bečvě, a nejhořejší Moravě, No a samozřejmě na horských tocích v povodí Odry. To jak velké tyto vzestupy budou, nelze nyní odhadnou - bude záležet jak bude, či nebude pršet. Vím, že zvláště Bečva dokáže krásně kolísat, podle toho jak kolísá denní teplota vzduchu.:38Miroslav V.Víte již nyní které oblasti Jižních Čech (Českobudějovicko) budou ohroženy letním suchem a nedostatkem vody?
Děkuji za odpověď.
Miroslav V.13:45Jan DaňhelkaBohužel, nic takového teď ještě říci nelze. Vzhledem k tomu, že sníh letos ležel v podstatném množství i v nižších a středních polohách, není místo, kde by výrazně chybělo doplnění zásob podzemních vod. Stejně jako u jedné z předchozích otázek však musím odkázat na průběh počasí během jara a léta jako na ten nejvýznamnější faktor - a ten zatím neznáme.:25Gabriel CharváthZměnily se dostatečně od posledních velkých záplav předpovědní služby a vzájemná komunikace s jednotlivými kraji a regiony (rychlé a kvalitní předávání informací povodňovým orgánům)?13:47Jan DaňhelkaAno, a pevně doufám, že stejně to cítí i občané. Takovým hlavním impulsem byly povodně 1997, po nich došlo k velmi výraznému rozvoji právě předpovědních modelů, ale i systémů předávání informací a komunikace mezi jednotlivými subjekty zapojenými v ochraně před povodněmi. Už povodně 2002 ukázaly pokrok - stačí srovna počet obětí, které oproti 60 v roce 1997 byly jen okolo 15 osob.
Navíc každá povodeň přináší zkušenosti a čas nám nahrává i v rozvoji nových technologií (internet, mobilní telefony).
Informace ČHMÚ jsou distribuovány povodňovým orgánům prostřednictvím speciálního systému v rámci Integrovaného záchranného systému, kromě toho pro účely povodňových orgánů poskytujeme zvláštní přístup k měřeným datům. Od krajské úrovně pak ČHMÚ má zástupce v povodňových komisích, tak aby mohl dodávat a správně interpretovat hydrometeorologickou situaci a předpovědi.:20Libuše MarkováÚčastníte se i porad povodňových komisí v jednotlivých regionech? Můžete prosím vysvětlit co je ukryto pod termínem „zvláštní povodně“?13:54Jan DaňhelkaZástupce ČHMÚ je v komisích na úrovni kraje a celonárodní. Pokud ale vím, v Obcích jsou často členem povodňové komise zástupci ppodniků Povodí, kteří se starají o příslušný úsek toku.
Zvláštními povodněmi se rozumí povodně (vylití vody do míst, kde normálně není), které nevznikly přirozenou příčinou (déšť, tání), ale v souvislosti s lidskými aktivitami. Nejčastěji se pod tímto termínem rozumí povodně vzniklé protržením hrází nádrží a rybníků. Naštěstí jde o velmi vzácné události, přesto je jim věnována velká pozornost z hlediska příprav a bezpečnostního dozoru.:47EcosZajímáte se jako hydrolog i o metody proutkaření?13:57Jan DaňhelkaNaposledy jsem chodit s proutkem zkoušel asi v deseti letech u babičky na zahradě a vodu jsem nenašel. Z tohoto pohledu se musím označit za technologického pragmatika - prostě bych se spíše podíval na tvar terénu a geologické mapy…