Otázky pro Džamilu Stehlíkovou

Džamila Stehlíková

:53František KrůčekAngažujete se nějak v pomoci lidem kteří jsou sociálně slabí a upadajído stále větší chudoby a zadlužení se (teď nemyslím nár. menšiny)?Řešíte nějak tyto problémy u vás na vládě? Jste schopni těmto lidem pomoci v akutní nouzi?
Respekt nedávno psal o naprosto katastrofální situaci romské komunity v Ústí nad Labem, kde lidé platí nehorázné nájemné za bydlení (v romském ghettu), které nesplňuje ani základníhygienické normy. Majitelé objektů (moravští Romové) městu slíbili nápravu, ale o těchto slibech si myslím své. Dostala se tato kauza i k Vám? Děkuji za odpověď.15:05Džamila StehlíkováČeská republika se začala potýkat s fenoménem chudoby po roce 1989, v porovnání se s dalšími zeměmi EU má hladinu chudobu jednu z nejnižších – nyní kolem 8 %, kdežto průměr za EU je 16%. Společně s dalšími členy vlády pracujeme s ohledem na jednotlivé sociálně demografické skupiny nejvíce ohrožené příjmovou chudobou. Jedná se především o nezaměstnané, neúplné rodiny, rodiny s více než třemi dětmi, některé skupiny důchodců. Pro pomoc v nouzi slouží systém sociální ochrany, dávky státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi a další. Je zapotřebí tento systém učinit ještě více adresným. Nestačí jen pomáhat nejvíce ohroženým a sociálně vyloučeným, ale jde o to, abychom chudobě předcházeli.
Nejvíce chudých je mezi nezaměstnanými osobami bez odborného vzdělání – proto cesta k odstranění a prevenci chudoby vede přes vzdělání. Cílem je, aby každé dítě mělo stejnou startovní čáru, i když pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. Víme, že existuje závislost mezi rodinným zázemím, tzv. kulturním kapitálem rodiny na straně jedné a vzděláním dětí a jejich motivací se prosadit na otevřeném trhu práce na straně druhé. Mladá generace pocházející z prostředí chudoby má nejen nižší vzdělání a chuť pracovat, ale rovněž neumí budovat efektivní životní strategii. Řešením je předškolní vzdělání, pomocné třídy a vyrovnání rozdílů ještě před vstupem do školy.
Pro dospělou populaci je důležitá aktivní politika zaměstnanosti a změny legislativy v oblasti zaměstnanosti tak, aby pracující měli vždy vyšší příjem než nepracující. Například novela zákona o zaměstnanosti povede ke zkrácení podpůrčích dob a zároveň uloží úřadům práce povinnost vypracovat a prosazovat individuální akční plány pro dlouhodobě nezaměstnané, je cesta správným směrem.
Příklad z Ústí nad Labem z Předlic paradoxně ukazuje, že i romské rodiny žijící pod hladinou chudoby mají peníze na nehorázně vysoké nájemné. Děje se tak ve mnoha ghettech v republice. Pokud bychom disponovali sociálním bydlením, které by mohla provozovat obec či třeba i soukromý majitel, mohla by to být činnost, která by pomohla těmto rodinám, ale zároveň by byla přínosná i pro majitele. Legislativa k sociálnímu bydlení je ve stádiu přípravy, ale některá města připravují projekty sociálního bydlení již nyní. Situace v Ústí nad Labem v Předlicích budeme určitě řešit, v této lokalitě připravuje své působení Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách.:41Jan AdámekZabývá se Váš odbor nelegálními přistěhovalci? Existuje třeba nějaká registrace žebrajících žen (i s jejich dětmi), které v Praze vídávám? Do jaké míry spolupracujete spolupracujete s nestátními neziskovými organizacemi?15:07Džamila StehlíkováProblematika nelegálního přistěhovalectví je v gesci Ministerstva vnitra. Žádná registrace žebrajících žen i s jejich dětmi pokud vím neexistuje. Spolupráce s nevládními organizacemi je velmi intenzivní, zejména v oblasti ochrany lidských práv.:34M. S.Paní Stehlíková, chápu, že vaše pozice jistě není jednoduchá a že e na Vás určitě obrací mnoho jednotlivců i organizací s žádostí o pomoc, zajímalo by mne tedy podle jakých kriterií rozhodujete kterým případem nebo žádostí se přednostně zabývat? Pracuje pro Vás nějaký odborný poradce nebo tým poradců? Pokud ano, vybrala ste si je sama nebo Vám byli předěleni nebo někým doporučeni?15:12Džamila StehlíkováZabývám se kauzami, kde se prioritně jedná o ochranu lidských práv, spolupracuji s ministerstvem vnitra, zmocněncem pro lidská práva, s veřejným ochráncem práv a s nevládními organizacemi.:20NovákJe ve vašem programu i boj za odstranění chudoby? Tento narůstající „trend“ jak jej popisuje redaktor Martin Jazairi bude nejspíš co nevidět běžným jevem i v Česku. Budete se věnovat i tomuto negativnímu trendu?15:15Džamila StehlíkováV rámci EU je hranice chudoby stanovená jako 60 % mediánu upraveného příjmu. Podle tohoto kritéria má Česká republika celkovou hladinu chudoby jednu z nejnižších – kolem 8 %, kdežto na Slovensku je to 21 %, v Irsku a v Portugalsku pak 20 %. I když důchodci nepatří ke skupině s častějším výskytem chudoby (6,7 % všech důchodců v porovnání s 8 % z celkové populaci), čeká nás nárůst počtů chudých v průběhu nadcházejícího desetiletí v souvislosti se stárnutím obyvatel, pokud se nezačne realizovat důchodová reforma.
Pod hladinou chudoby je skoro polovina nezaměstnaných. Nejhůř na tom jsou dlouhodobě nezaměstnaní, kteří trpí i sociálním vyloučením s dalšími následky ve smyslu „dědění“ pasivního životního stylu se závislostí na systému sociální podpory následující generací.
Stejný problém chudoby se nejčastěji projevuje v neúplných rodinách s dětmi, jak bylo uvedeno ve článku Martina Jazairiho. Sociální politika státu musí respektovat potřeby těchto rodin, například nastavením podmínek pro návrat matky (či otce) do práce po rodičovské dovolené, umožnění částečných a flexibilních úvazků pro rodiče, poskytnutím nabídky péče o dítě. Z článku v Respektu je zřejmý i další fenomén – feminizace chudoby. Ženy s dětmi jsou prokazatelně diskriminovány na trhu práce, mají nižší příjmy, dříve odcházejí do důchodu a také se častěji ocitají ve statistikách chudoby. I touto problematikou se zabýváme s cílem vyrovnat příležitosti žen a mužů především na trhu práce.:10KarpíšekNebyl Váš návrh na zavedení zákona o tělesných trestech hlavně nedostatečně komunikován? Nebyla trochu chyba, že s touto problematikou nebyla veřejnost šířeji seznámena? Anebo to byl naopak záměr jak tak potřebnou diskusi vyvolat?15:19Džamila StehlíkováZcela s Vámi souhlasím, ohlášení záměru novely Zákona o rodině ve smyslu nepřípustnosti tělesných trestů měla předcházet osvětová celospolečenská kampaň, která je plánována na druhou polovinu roku 2008 a v daleko větším rozsahu na rok 2009. Teprve v květnu 2008 propukne debata na toto téma za účasti veřejnosti a poběží jak v Praze, tak v jednotlivých krajích. O dosavadní debatu se postarala především média, kterým musíme za tuto citlivost k tématu poděkovat.:56čtenář RespektuJak vy se paní ministryně stavíte k možné amnestii pro ilegální imigranty?15:20Džamila StehlíkováNejschůdnější cestou je využití institutu zelených karet, který by měl platit od ledna příštího roku. Každý ilegální přistěhovalec bude mít možnost reagovat na nabídku a o vydání zelené karty požádat, pokud ovšem bude mít odpovídající a pro ČR potřebnou kvalifikaci. Smyslem regulace imigrace je přilákat kvalifikované osoby s přihlédnutím k nedostatku pracovních sil v ČR (máme 150 tisíc volných pracovních míst).:38Alex N.V médiích se o Vás hovoří a píše především ve spojení s romskou problematikou - vnímáte to vy sama jako klad nebo naopak zápor (formu i obsah)? Přes tuhle mediální clonu není vidět práce pro jiné menšiny. Je vůbec taková? Máte přes to všechno věnování se Romům čas ještě na druhé?15:24Džamila StehlíkováUž zkrácený název mé gesce je nepřesný – nejsem ministryní pro lidská práva a národnostní menšiny, ale pro lidská práva a menšiny. Jedná se tedy o všechny menšiny, které mohou být omezovány na svých právech a svobodách či nějakým jiným způsobem znevýhodňovány. Stejně jako osud romské komunity mi leží na srdci situace všech ostatních národnostních menšin, zdravotně postižených, seniorů, dětí, sexuálních menšin (gayů a leseb), náboženských menšin, žen.:44angazovanyCo je ted Vasim hlavnim konkretnim cilem coby ministryne? Jak se vase ministerstvo pripravuje na predsednictvi EU? Co unii nabidnete? Co budete pozadovat?15:26Džamila StehlíkováPředsednictví ČR v Radě EU je dobrou příležitostí nejen ukázat, čeho jsme dosáhli v oblasti ochrany lidských práv, ale posunout řešení lidskoprávní problematiky o kousek dál v celoevropském měřítku. Mojí prioritou pro předsednictví ČR je ochrana práv seniorů, prevence týrání, zanedbávání a zneužívání seniorů. Již jsme se domluvili na evropské úrovni s Francii a Švédskem, že budeme tuto problematiku řešit společně, budeme koordinovat akce a společným úsilím toto téma zviditelníme a situaci seniorů zlepšíme. V Bruselu již proběhla úvodní konference, kde Česká republika byla hlavním spoluorganizátorem. Během našeho předsednictví v Praze proběhne celoevropská konference s touto tematikou. Dalšími lidskoprávními aktivitami budou konference týkající se prevence násilí na dětech a setkání ministrů k problematice rovných příležitostí žen a mužů.
Současnou konkrétní prioritou je prosadit přijetí antidiskriminačního zákona v Senátu, což by se mělo stát tento týden.:34Alena K.Paní Stehlíková, chtěla bych Vám vyjádřit podporu ve Vašem boji proti tělesným trestům. Obdivuji Vás, že dokážete ustát tu obrovskou vlnu nevole, která se vzedmula coby odpověď ze strany veřejnosti a bohužel i odborníků. Když jsem se po narození své dcery před sedmi lety rozhodla, že ji nebudu být /bylo to pod vlivem knih Steva Biddulpha Tajemství výchovy šťastných dětí a Proč jsou šťastné děti šťastné/-resp.že se alespoň pokusím vychovávat ji bez tělesných trestů, netušila jsem, jak negativně bude reagovat okolí a bohužel i nejbližší rodina, když jsem někde řekla, že své dítě nebiju. Nikdy. Proč? Protože nikdo nebije mě, není tedy důvod, abych já nebo kdokoli jiný bil moje dítě. Je zvláštní, že zákaz bití kohokoli-žen, mužů, starců-vnímáme jako normální, bití dětí nám přijde normální a přijatelné. Velmi Vám držím palce!15:33Džamila StehlíkováDěkuji za povzbuzení a nehledě na vlnu nevole jsem přesvědčena, že naše společnost je pro příklon k pozitivní výchově bez tělesných trestů zralá. Svědčí o tom i měsíc starý průzkum agentury Median, který zadaly Lidové noviny. Podle tohoto průzkumu přijetí zákazu tělesných trestů podporuje téměř 40 % obyvatel ČR! Je to obrovský posun s přihlédnutím k tomu, že před několika lety to bylo necelých 20 %.:30VáclavPřeji hezký den, k zákazu tělesných trestů bych měl dvě otázky.
1) Nemyslíte že stále existují situace kdy je plácnutí přes zadek malého díděte pro obě strany nejvíce přiměřeným trestem? Např. když půjdu s rok a půl starým dítětem na procházku a ono potřetí skoro vběhne do silnice. Zákazy apod. josu u takto malého dítěte nesmyslné a když nepomůže „slovní“ trest co pak? Uvázat za nohu?
2)Souhlasím s tím, že nadměrné bytí může v dítěti vyvolat určitou frustraci. Upřímě řečeno ale myslím že stejnou škodu napáchá nadměrná míra jakéhokoliv trestu, ať už je to zakazování televize či čehokoliv jiného. Na dnešního člověka je kladen mnohem větší nárok v psychické (větší svoboda a mnoho možností klade vysoké nároky na rozhodování) oblasti než ve fyzické - není tedy lepší zbytečně tu psychickou zátěž ještě zvyšovat?
Pozn. Dle mého názoru je mnohem důležitější dítěěti projevovat lásku - a pokud mu dostatečně ukážu že ho mám rád tak to zda dostane na zadek či se nesmí dívat na televizi je pro jeho vývoj zcela podružné.15:40Džamila Stehlíková1)Ano, správně, zejména ve věku batolete plácnutí přes zadek či přes ručičku, když se chystá sáhnout na kamna, je nejefektivnější metodou jak ochránit dítě před nebezpečím a ukázat mu, jaké způsoby chování jsou nepřípustné či nevhodné. Rodič má přece zodpovědnost za dítě. Máte pravdu, slovní zákazy u tak starého dítěte jsou nesmyslné. Podobné postupy rodičů nejsou vůbec za tělesné tresty považovány. 2)Máte zase pravdu, uškodí nadměrná míra jakéhokoliv trestu, včetně psychického nátlaku, ponižování, výsměchu. Tvrdý tělesný trest má ale obě složky – jak působení bolesti, tak i odpovídající pocit ponížení, znehodnocení, bezradnosti, vzteku či podobný emocionální doprovod, který lze zobecnit slovem nejen fyzického, ale také psychického utrpení dítěte. Snad těžko se najde jiný příklad absolutního zla, na kterém se shodnou všechny kultury – lidské, zejména dětské utrpení. V případě systematických trestů dlouhodobě trpí sebevědomí dítěte, dítě nemá pocit že je bezvýhradně přijímáno, necítí se doma bezpečně, což vede k sociální úzkosti, nízké sebejistotě či k tomu, že se dítě učí řešit životní situací rovněž fyzickou agresí. Většina mladistvých agresorů byla v dětství tvrdě fyzicky trestána. 3)S Vaším názorem, že je ve vztahu s dítětem nejdůležitější láska, zcela souhlasím. Dítě, které je milováno, bude umět milovat a navazovat vřelé a funkční mezilidské vztahy i v dospělém životě. Nějaký občasný pohlavek či zákaz tomu pochopitelně neublíží, pokud vztah rodič – dítě je kvalitní. Naším návrhem chceme ochránit před týráním značnou skupinu dětí, neboť problémem není plácnutí na zadek, ale fakt, že čtvrtina všech tělesných trestů v ČR odpovídá definicí týrání (bití předmětem, na citlivé časti těla, zanechávající stopy) a nepřijde se na to. Tím, že mimo zákon budou i běžné tresty, dosáhneme na to týrání, které je trestné již teď a pomůžeme stovkám a tisícům týraných dětí.:41Milena N.Paní ministryně, chci se zeptat. U nás ve městě pracují v jedné Večerce (prodejně potravin s non-stop provozem) dvě ženy z Východu (pravděpodobně Ukrajinky - i když jista si tím nejsem), obchod též patří rusky mluvícím majitelům - ale mne by zajímalo, zda je možná kontrola dodržování pracovní doby, případně na koho se mám v této věci obrátit. Těch žen je mi líto, protože se střídají jen dvě, obchod je poměrně velký a úava je na nich často vidět. Děkuji Vám.15:43Džamila StehlíkováDoporučuji se obrátit na příslušný krajský inspektorát práce, který je kompetentní zkontrolovat dodržování pracovních smluv, podmínek práce včetně práce přesčas.:55ŠkvařilPropojím zmíněná tématu do svého dotazu - máte k dispozici data jaký poměr (procento) je takzvaně chudých mezi romskou menšinou a mezi občany české národnosti? Jaké procento týraných dětí je mezi romskou menšinou a občany české národnosti? Ale třeba i ve srovnání s jinými menšinami v ČR? U svého návrhu na vznik zákona o tělesných trestech jste se inspirovala německým vzorem, přebíráte některé zkušenosti jiných zemí co se romské problematiky týká (Francie, Itálie apod.)?15:46Džamila StehlíkováOdhadem lze říci, že mezi Romy je daleko větší procento chudých lidí, a to vzhledem k tomu, že je mezi nimi procentuálně více lidí s nižší kvalifikací a menšími pracovními zkušenostmi. Právě ve vyloučených romských lokalitách je mnoho domácností, kde nepracuje žádný dospělý a je častá dlouhodobá nezaměstnanost. Exaktní celonárodní údaje bohužel nemáme v souvislosti s problematičností identifikovat příslušnost k romskému etniku, máme pouze dílčí studie a odhady. Rovněž odhadem lze uvést, že počet týraných dětí není v romské komunitě vyšší než ve zbytku populace, ale potýkáme se se systémovou deprivací romských dětí ve vyloučených lokalitách, kde rodina má nízký kulturní kapitál, nemotivuje děti k získávání vzdělání, děti nemají podmínky pro kvalitní trávení volného času, občas se zanedbávají preventivní prohlídky u lékaře. Zde musí fungovat stát a zájmy dítěte chránit, tedy žádat plnění rodičovských povinností a poskytovat dětem možnost vyrovnat sociokulturní hendikep, pokud možno ještě před vstupem do školy.Ostatně cesta z chudoby vede pouze přes vzdělání.
Ano, inspirovali jsme se v řadě zemí EU, včetně sousedního Německa, kde obdobný zákon platí od roku 2000. Věta o zákazu tělesných trestů je v německém občanském zákoníku, podobně i český Výbor pro práva dítěte navrhuje toto ustanovení zařadit do zákona o rodině a školského zákona, tedy mimo trestní právo.:01Pavel BruderZatím nepadlo nic o vietnamské menšině - jaká je současná situace v jejich zapojování do společnosti? Nedávno jste vyjádřila svůj souhlas jednotnou zkouškou z českého jazyka pro žadatele o pobyt v ČR - nebylo by dobré vyžadovat ji právě i v případě uvažované legalizace pobytu nelegálních přistěhovalců?16:00Džamila StehlíkováVietnamská komunita čítá podle odhadů přibližně 50 tisíc obyvatel, z toho pouze několik set má občanství ČR. Druhá generace vietnamských přistěhovalců se do společnosti integruje daleko lépe, a to prostřednictvím školského systému ČR. Určité problémy se spojují s podnikatelskými aktivitami vietnamské komunity, s legalizací pobytů - je zapotřebí aby Vietnamci, stejně jako další cizinci, například Rusové, pečlivěji respektovali platnou legislativu ČR. Naším cílem je také větší otevřenost vietnamské komunity a zapojení se do integračních aktivit pro cizince a prolomení bariéry izolace vietnamské komunity. Koncem minulého roku byl do rady vlády pro národnostní menšiny přizván stálý pozorovatel - zástupce vietnamské komunity - čímž se otevírá možnost komunikace. O legalizaci pobytu nelegálních přistěhovalců se v současné době neuvažuje, zavedení zkoušky z českého jazyka pro žadatele o povolení k trvalému pobytu v ČR je součástí integrační snahy státu s cílem předejít vzniku „paralelních“ kultur ve společnosti, jak je tomu v Německu se silnou tureckou komunitou.:13Mirek HašekZmiňujete se o systému zelených karet - jak to ale bude řešené následně? Žadatel o pobyt dostane zelenou kartu a bude mít třeba díky ní nějaké přednostní právo získat určitou pracovní pozici a nebo bude jasně vymezené, že šance pro všechny budou stejné - jak pro Čechy, tak pro cizince?16:15Džamila StehlíkováKaždý cizinec, pokud má zelenou kartu, bude soutěžit na trhu práce za stejných podmínek jako každý občan ČR, tedy nebude nikterak zvýhodňován či znevýhodňován. Cizinec se zelenou kartou bude moci vykonávat pouze tu práci, ke které dostal povolení, aby nedocházelo ke zneužívání cizinců pro „otrockou“ práci, jak to občas vidíme u Ukrajinců či jiných cizinců pracujících v ČR.:06H. HudecVěříte tedy že antidiskriminační zákon již bude přijat? Bylo třeba senátory ještě nějak dodatečně informovat?16:20Džamila StehlíkováPředseda Ústavně právního výboru Senátu ČR senátor Kubera hodlá předložit pozměňovací návrh a vrátit zákon do dolní komory parlamentu. Obávám se, že se jedná o přílepek a doufám, že senátoři zákon schválí v podobě, která přišla ze sněmovny. Děkuji za dotazy a podněty, diskuse na stránkách Respektu byla pro mě velmi přínosná.
Džamila Stehlíková