Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

On-line rozhovor s Markétou Pilátovou

Na vaše dotazy odpovídala redaktorka Respektu.
Odpovědi naleznete zde.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Markéta Pilátová

Markéta Pilátová (*1973 Kroměříž) vystudovala romanistiku a historii na filosofické fakultě Univerzity Palackého, je hispanistka, novinářka a překladatelka. Působila dva roky na katedře slavistiky v Granadě ve Španělsku, poté odjela do São Paula v Brazílii, kde učila potomky českých emigrantů česky. S týdeníkem Respekt spolupracuje již šest let, od roku 2007 je vedoucí zahraniční redakce.

V tomto roce vydala román Žluté oči vedou domů (Torst Praha, 2007).

:52Imre SchäferVaše články čtu velmi rád. Nicméně se nemohu nezeptat na rozhovor s MUDr. Pavlem Bémem v čísle 39. (viz http://www.ods.cz/il1/zpravy/prispevek.php?ID=5522 )Máte chuť si takový rozhovor zopakovat?Mohla by Vám v Respektu dnes vyjít recenze s názvem „Co tady kurva děláme?“, nebo by se musela již jmenovat jinak?Necítíte se v zahraniční rubrice poněkud osamocená?
Trochu mám z toho odcházení redaktorů strach. Nevíte, kdo ještě z Respektu odejde?Pamatujete si na svůj článek o Murdochovi?
( http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1484&fIDROCNIKU=2007 )Respekt se vydal hledat nové předplatitele. Má je hledat spíš v okolí svých čtenářů nebo někde úplně jinde? Nebylo by přeci jen nejlepší rozšířit stávající skupinu předplatitelů?11:01Markéta PilátováHezký den všem !Určitě bych si rozhovor zopakovala, proč ne? Podle mne je potřeba téma OH v Praze bedlivě sledovat, aby se politici cítili pod dohledem médií a veřejnosti a nezneužili šanci, kterou OH pro Prahu opravdu představují a neproměnili ji v sérii korupčních skandálů, nebo trapností co provází např. stavbu Národní knihovny. Rozhovor byl především součástí širšího a hlubšího textu, bez něj nemá sám o sobě smysl. Recenze by vyjít mohla se stejným názvem, protože název je citací z knihy španělské autorky. Vulgarismus je sice vždycky polemický, nicméně tato věta charakterizuje celkové vyznění knihy, proto jsme jej s editorem v názvu recenze riskli a doufali, že pozorný čtenář to pochopí. Myslím ale, že máte obavy o to, jestli v nové podobě Respektu nedochází k jakési cenzuře, ale mohu Vás ujistit, že nedochází. Respekt je pořád svobodným prostorem, myšlenkovým kolbištěm kde se navzájem učíme především respektovat názory druhých a nikdy nedochází k žádným „příkazům shora“ či podobným věcem, Respekt vždycky byl a je výsledkem poctivé názorové debaty uvnitř redakce.Nevím kdo z redakce odejde či neodejde, to je většinou velmi individuální. Mám dojem, že narážíte na odchod mého předchůdce a kolegy Zbyňka Petráčka, který vedl zahraniční rubriku. Předpokládám, že momentální složení redakce nějaký čas vydrží, byť v nějakých obměnách, ale to je v médiích úplně běžné, novináři jsou svou podstatou lidé zvídaví a trochu těkaví a často se taky stává, že si prostě potřebují od zápřahu v redakci odpočinout, nebo se myšlenkově „nabít“ na zahraniční stáži, nebo v jiném prostředí.
Na zahraniční rubrice osamocená nejsem, na její skladbě a kvalitě totiž mají lví podíl i jiní členové redakce, zejména Jirka Sobota, nebo šéfredaktor Milan Šimečka či kolegové, kteří poměrně často vyjíždějí na zahraniční reportáže. Takže osaměle se necítím ani trošku. Na tzv. „krátkou zprávu“, jak označujeme kratší zpravodajské texty shrnující události minulého týdne o Murdochovi si pamatuji.Bylo by úžasné, kdyby se rozšířil počet předplatitelů, to by byl jistě ideální stav po němž touží každý český nebo zahraniční týdeník. Já osobně vítám každého nového čtenáře, který nám projeví důvěru. Myslím, že míříme tak jako vždycky Respekt mířil na chytré lidi, kteří mají rádi polemická témata, zajímavě pojaté trendové texty a chtějí se orientovat v domácí a zahraniční politice a kultuře. Ráda bych ale zdůraznila jednu věc, jež se neustále v debatách o nové podobě Respektu opakuje a přeci jako by ji nikdo nechtěl brát vážně. Prostě: Respekt změnil FORMÁT. Je z něj dynamičtější a otevřenější médium z hlediska FORMÁTU. Obsah zůstal stejný a rozšířil se počet rubrik. V žádném případě jsme v redakci nerezignovali ani kvalitu ani nezavedli cenzuru. Musím se přiznat, že mne osobně tyto neustálé obavy o naši „bulvarizaci“ docela zneklidňují. Opravdu si myslíte, že bychom na to přistoupili?:08Tomáš KolskýMyslíte si, že je vhodné olympiádě obětovat kolonii syslů v Letňanech? Nemohl by sysel být dlouhodobější a levnější turistickou atrakcí než olympijský stadion?11:05Markéta PilátováMyslím, že článek o OH v Praze měl rozpoutat diskuzi o podobě OH. Čili může přispět právě k tomu, že se bude diskutovat o tom, zda je dobré mít či nemít stadion v takové či jiné podobě na takovém či jiném místě. Pokud o OH a jejich smyslu pro město nebudeme v médiích psát a veřejnost o nich nebude diskutovat, může se stát že místní politici ve vší tichosti budou provádět věci na jaké jsme u nich v Čechách zvyklí. Hlavním kouzlem OH je to, že se tak obrovská akce bez podpory veřejnosti prakticky nedá uskutečnit. To znamená, že politici musí přijít s nabídkou na které se SHODNOU S VEŘEJNOSTÍ, čili nemohou veřejnost jen tak lehce obejít. Já např.vůbec nevím zda má nebo nemá být stadion v Letňanech. Jde ale o to o téhle možnosti diskutovat, ne si ji pak nechat od politiků jednoduše naservírovat.:29JirkaMoc Vám děkuju za Vaše články. Jsou velmi povedené. Jsem velmi rád, že jste se stala stálou redaktorkou Respektu.
otázky:
1. Nemyslíte, že Respekt se od září, s novým formátem, snaží někdy tak trochu přiblížit i jinému typu čtenářů?
2. Co si myslíte o úrovni českých psaných médií?
3. Jaké jsou Vaše plány do budoucna - chcete se vrátit k hispanistice, anebo Vás více baví práce redaktorky? Anebo výhledově především spisovatelka? (Na Vaši právě vydanou knihu se moc těším - hned jsem si ji půjčil v knihovně. Zatím jsem ji stihl pouze prolistovat, ale vypadá velmi zajímavě.)11:06Markéta PilátováPodle mne se stále orientujeme na inteligentní čtenáře, kteří se rádi nechají inspirovat. Ať jsou to studenti, nebo vytížení manažeři či ženy v domácnosti. Náš čtenářský ideál se nemění, co se změnilo je FORMÁT. Jsme velmi optimističtí, nemyslíme si totiž, že je tady jen úzký okruh lidí co by chtěl Respekt číst, myslíme si, že je těch lidí obrovská spousta a že pro ně můžeme psát stejným způsobem jakým jsme psali dosud, jen jsme si na to vzali hezčí a kvalitnější kabát. Úroveň českých médií – je to velmi těžké posuzovat, protože si musíme uvědomit jak malý je český trh. Úroveň médií také odráží úroveň společnosti a naopak. Pokud klesne MF nebo Lidovým novinám náklad, když mají na obálce např. Summit EU je těžké chtít, aby se pak druhý den nesnažili náklad opět zvýšit nějakým lehčím tématem. Co mi ale opravdu chybí je názorová pestrost a neotřelá témata. Někdy mám pocit, že se v Čechách zastavil čas a že noviny co jsem četla před 5 lety jsou pořád stejné tematicky i zpracováním. Nejraději bych dělala všechny tři věci naráz, jenže dost často to nejde, ale naštěstí jak hispanistika, tak novinařina i psaní se navzájem doplňují nebo překrývají a jsou pro mne propletené navzájem. Mám velkou radost, že Vás zajímá moje kniha a těším se na Váš názor!:02Hanka HanusovaMarketo, zdravim vas z Presidencia R.S.Peña v Argentine, kde jsme dnes s mistnim starostou prestrihli pasku do Muzea ceskoslovenskych pristehovalcu.
Co soudite o postaveni Latinske Ameriky v ceske zahranicni politice - s orientaci na EU a na stavajici velmoce euroatlanticke a asijske? Jak se divate na ulohu nasich latinskoamerickych krajanu v budoucnosti ceskeho statu?11:08Markéta PilátováHezký den Hanko i Vám do Argentiny!
Myslím si, že tzv. „latinka“ jak na Ministerstvu zahraničí LA říkají, je pro českou politiku i veřejnost spíše okrajovou záležitostí. Nicméně velmi oceňuji snahu českých politiků aktivně zasahovat do evropské politiky vůči Kubě, nebo Venezuele. Nicméně chápu ten mírný český nezájem, je totiž velmi spletité např. v Latinské Americe podnikat, což vám potvrdí všichni kdo se o to pokouší. Myslím si ale, že zejména v rozvíjení obchodních vztahů by krajani mohli sehrát významnou roli – roli průvodců v odlišné realitě, jakéhosi kulturně-policko-ekonomického mostu. Znám spoustu z nich, kteří se o to aktivně pokouší a velmi se zasloužili o vzájemné česko-latinskoamerické vztahy.:27anonymMůžete porovnat, setkala jste se vůbec někde s vyvážeností argumentace k islámské problematice na různých úrovních u :
 -politiků, včetně vrcholové informovanosti OSN
 -příslušých odborníků-specializovaných expertů, (tuzemských i zahraničních)
 -žurnalistů.
Proč to je? Nekompetentnost, závislost na roli, obavy, autocenzura?
Nezávislé občanské instituce se jeví vyváženěji nebo ne?11:09Markéta PilátováTé otázce moc přesně nerozumím, ale pokusím se odpovědět na to co jsem pochopila: myslíte světová média, nebo česká? Ve světových médiích máte celou škálu informací, můžete číst arabská média, evropská, čínská a každá budou informovat z jiného úhlu pohledu. Záleží jen na vás jaký si uděláte obrázek. Já osobně mám velmi dobrou zkušenost s objektivním přístupem španělských médií. Zjevně proto, že Španělé mají s islámem historickou i současnou zkušenost a navíc velmi těsné sousedské vztahy se Severní Afrikou.:41J. NovotnýJako učitel jsem čítával Učitelské noviny. Je to už velice dlouho a tehdejší úroveň čtiva byla taková, jaká byla doba. Mám ale vzpomínky, že články Agáty Pilátové měly slušnou úroveň a dokonce se domnívám - nevím to ale jistě, - že byla z tehdejších novin později vykázána. Je to Vaše maminka? Jestli ano - měla ještě jiný vztah ke škole, než to, že zrovna psala do novin pro učitele? Děkuji.11:10Markéta PilátováJedná se o shodu jmen.:13David1.Nechtěla byste napsat knihy o svých pobytech ve Španělsku a Brazílii? Píšete opravdu skvěle -docela rád bych si takové knihy přečetl.
2.Překládáte ještě?
3.Kdybyste v budoucnu dostala nabídku působit jako zpravodajka rozhlasu nebo televize ve Španělsku nebo Latinské Americe, uvažovala byste o jejím přijetí?
4.Je možné, že nová podoba Respektu projde v dohledné době ještě úpravami - např. menší množství velkých barevných fotek, menší titulky, menší snaha o čtivost? Strašně bych si přál, aby Respekt zůstal prestižní, ne jen velmi dobrý. Myslím, že čtenáře můžete oslovit kvalitou a náročností - zdá se mi, že jeho malá prodejnost spočívala v jeho „neznámosti“, ne v dosavadní náročnosti.
Mějte se moc hezky a děkuji za vaše skvělé články.11:11Markéta PilátováDíky za hezké povzbuzení. Určitě bych ráda, jen bych potřebovala dostat tak rok volno, abych mohla jenom psát knihy. To by byl ideální stav. Překládat opravdu nestíhám, ale zrovna včera jsem se domluvila s jedním argentinským básníkem, který se usadil na Moravě, že bych přeložila nějaké jeho verše pro časopis Psí víno. Je to krátký útvar a tak se kochám představou, jak jedu dvaadvacítkou do práce a 20 minut dumám jak přeložit jeden jeho verš. Myslím, že taková nabídka nehrozí, česká média mají jen velmi málo placených zpravodajů a Latinská Amerika Čechy nepálí tolik jako třeba dění v Evropské Unii, ale pokud by mi někdo tuhle nabídku opravdu udělal velmi ráda bych se znova vrátila do Španělska, tu zemi vášnivě miluju!Jsem naprosto přesvědčená, že čtivost je velká přednost. To, že se vám článek dobře čte je většinou výsledkem velmi tvrdé autorovy a editorovi práce. Asi jako když na jevišti vidíte akrobatický kousek a připadá vám, že to salto mortale skočili jako nic. Takže osobně snahu o čtivost považuji za jednu ze základních požadavků na tištěný text v jakémkoli tištěném médiu, které se považuje za seriózní. Myslím, že Respekt jistě bude procházet dalšími a dalšími proměnami, protože médium musí reagovat na své okolí, nemůže zůstat u černobílých fotek, malých titulků, složitých a nesrozumitelných textů a melancholicky vzpomínat. Mohlo by se totiž velmi jednoduše stát, že na svou inertnost prostě zajde.:26Vladimir StaněkVážená paní,mám jedinou otázku:Ctete diskuse a vyvozujete z toho nějaké závěry pro vaši práci? Děkuji za odpověď.11:14Markéta PilátováDiskuze pod články, nebo na webu sleduji pokud mám zrovna čas, nedělám to pravidelně. Někdy mne naštve, že čtenáři nepochopili co přesně jsme měli na mysli, nebo když jsou útoční apod. Nicméně diskuse chápu jako takové okno do duše lidí co nás čtou a je občas poučné si je přečíst. Jenže někdy z toho mám prostě depresi. Když je ale na druhé straně pod článkem spousta ohlasů, mám dojem, že jsme trefili téma a z diskuse mám radost.:11Tomáš KolskýDovolím si Vám položit otázku týkající se Vaší knihy a rozhovoru k té knize v Českém rozhlase (rozhovor je na adrese http://media.rozhlas.cz/podcast/media/_audio/00614709.mp3 ).Cítíte tu postmoderní touhu čtenářů zjistit, co z příběhu „je pravda“ a co „je smyšlené“?
A může to být třeba tak, že (například) Havlovy hry jsou pravdivé, aniž by se někdy někde prokazatelně staly?11:15Markéta PilátováCo se týká her Václava Havla myslím, že tomuhle dojmu, který jste uvedl se říká věrojatnost, ale možná mi to v hlavě uvízlo nějak mylně, nevím.Mám pocit, že je celkem normální, že si čtenář klade otázku jestli si autor příběh vymyslel, nebo ho někde slyšel, nebo jak na to vlastně přišel. Je to podle mne taková přirozená zvědavost a nevadí mi, když se mne lidi ptají: ty příběhy se opravdu staly, nebo jsou vymyšlené, nebo přikrášlené? A hezké na tom je, že si můžu zase znova vymýšlet a říkat třeba: ono to bylo tak a tak, ale já jsem to napsala tak…ale pravda je jen v mé hlavě. A to je takové hezké tajemství. Jen moje. Často se mi ale během psaní stávalo, že jsem skutečnosti musela hodně ubrat, že byla tak neuvěřitelná, že prostě nebyla uvěřitelná. Nejvíc mne asi potěšilo, když jsem jedné paní četla úryvek z knížky a ona na mne užasle zírala a řekla: Vy jste znala moji matku? Ale vždyť ona umřela v roce padesát tak jste ji přece znát nemohla!:08Miroslav PelcVe své knize píšete i o sebevraždě, také jste psala článek o depresích… v souvislosti s tímto bych se vás chtěl zeptat, jaký je váš osobní názor na eutanázii? Děkuji.11:17Markéta PilátováV pohledu na tuhle otázku mne asi nejvíce ovlivnil španělský film Hlas moře, který byl o člověku jež touží po tom, aby nemusel žít po těžkém úrazu. Mohl pohybovat pouze obličejovým svalstvem, jinak byl zcela odkázán na péči své hluboce věřící rodiny. Film vystihl dilema toho člověka, tak jeho nejbližších. Film je natočen podle skutečné události a zásadně změnil můj pohled na věc. Myslím si, že každý člověk by měl o svém osudu a smrti rozhodnout sám, pokud k tomu má příležitost. V některých kulturách je sebevražda považovaná za akt krásy, za svobodné rozhodnutí. Měli bychom tato rozhodnutí ctít a ne se nad nimi pohoršovat. Úplně jiná věc ovšem je postavení ošetřujícího lékaře, který složil Hypokratovu přísahu a zabíjet své pacienty nechce, nikdo by po něm neměl žádat, aby podal smrtelnou dávku pacientovi toužícímu po eutanazii. Myslím, že se jedná o jednu z nejožehavějších etických otázek současnosti a v příštím čísle bude eutanazii věnován velký text, takže se na něj sama těším.:30Bara SvobodovaZila jste nejaky cas v Brazilii a ucila potomky ceskych krajanu nasi rec. Zajimalo by mne, co si tito lide nejvice uchovali z nasi kultury?11:19Markéta PilátováNejvíce si uchovali vzpomínky na první republiku a na český a moravský folklór. Téměř každý krajanský spolek má nějaký taneční kroužek, kam chodí i dvě, tři generace tanečníků a zpěváků. Přepečlivě také opatrují kroje, nakupují v Česku nové a sami si je např. vyšívají. Tancují např.tzv.Českou besedu - ta má u krajanů v Brazílii největší úspěch a já jsem ji tam viděla tancovat pooprvé v životě. Samozřejmě mnoho z nich si uchovalo znalost češtiny, ale v mnoha případech je jejich čeština opravdu prvorepubliková, což má své velké kouzlo, slyšet přesně tu samou intonaci, syntaxt a slovní zásobu jako z filmů s Oldřichem Novým. Velmi sympaticé ale je, že na moje hodiny chodili třeba i sedmdesátiletí krajani a krajanky a velmi živě se zajímali o současnou češtinu, filmy a kulturu.:44Marek HelebrantProc nepisete v zahranicni redakci vice o zapadni Evrope? Posledni dobou mam pocit, ze je prevazna cast venovana východu…11:27Markéta PilátováZápadní Evropě a Skandinávii jsme věnovali v posledních čtyřech číslech celkem 3 texty, rozhodujeme se především podle aktuálního dění ve světě a snažíme se o co největší pestrost. Budu ale na Váš dotaz či připomínku myslet.:29L. PolákŽila jste ve Španělsku a v Brazílii - můžete alespoň v krátkosti porovnat politiku tamějších vlád s tou naší? Jak se lidé tam zajímají o politické dění? Chovají se někteří tamější politici také tak neurvale jako ti naši?11:28Markéta PilátováLatinskoamerická politika se nejvíce potýká s korupcí a klientelismem, v tom se té naší podobá. Vůbec vývoj v Latinské Americe je až překvapivě podobný vývoji v postkomunistických zemích. Jen je zrcadlo nastavené naopak. Latinská Amerika se totiž ve větší míře potýkala s extrémně pravicovými vojenskými vládami, které tyto země zplundrovaly podobně jako komunismus ty naše, nicméně zanechaly po sobě alespoň jakousi strukturu vlastnických a ekonomických vztahů, kdežto komunismus rozbil všechny společenské struktury. Španělská politická scéna je dnes co se např. politické debaty či kultivovanosti médií týká podle mého názoru hodně před námi. Existují velké korupční kauzy a skandály, ale španělští politici také musí řešit mnohem zásadnější problémy než ti naši: masovou imigraci z afrických zemí a terorismus.Španělé a Latinoameričané obecně se o politiku zajímají opravdu hodně. Např. každou neděli, kdy vychází španělský deník i magazín El País jsou kavárny plné lidí s rozloženými novinami, kteří navzájem diskutují o tom co čtou, stejný zvyk si pěstují např.Argentinci. V těchto zemích se také s oblibou stávkuje. Nejen za zvýšení platů, ale třeba kvůli školské reformě, nebo proti terorismu.:22Dan TůmaOstatní se Vás již ptali na olympiádu, na eutanázii apod. Zeptám se tedy - k doplnění všech těch aktuálních dotazů - jaký je Váš postoj ke Kaplického knihovně? A myslíte, že by s ní měli v Granadě také takový problém?11:35Markéta PilátováOsobně se mi návrh architekta Kaplického hrozně líbí. Mám ráda výrazné barvy, nebo tvary a moderní architekturu vůbec, hlavně když je hravá a provokuje. Myslím si, že každé větší nebo i menší město či vesnice si zaslouží zajímavé veřejné stavby. Praha má šanci na to, aby sem turisté postupně začali jezdit i kvůli jiným věcem než jen, aby viděli hezky opravený skanzen na břehu Vltavy.:05Jana KolářováVe svém článku „Služky Latinské Ameriky“ z ledna tohoto roku (mimochodem, článek se mi velice líbil) píšete o ženách, které již nechtějí otročit mužům, nedávno jste také umožnili pohled do světa mužů a tak se nabízí otázka, jak vy se stavíte k otázce rovných příležitostí? Jaké s tím máte vy osobně zkušenosti a jak to funguje například v Respektu? S díky Jana.11:38Markéta PilátováV Respektu fungují rovné příležitosti skvěle, nikdy jsem nepocítila ani sebemenší závan nerovnosti. Dokonce za to Respekt před několika lety získal ocenění. Každopádně mám ráda jak mužské tak ženské světy a když se navzájem dokáží rozumně domluvit je to výborné. Obecně jsem např. velkým zastáncem kvót pro ženy v politice. Myslím si, že jedině tak je možné do politiky ženy dostat, potom kvóty můžou být klidně zrušené, ale důležité je nějak začít.:45Jaroslav1) Kolika cizími jazyky se domluvíte?2) Existuje podle vás něco jako hispánská mentalita?
Pokud ano, jak byste ji charakterizovala?3) Kolik lidí pracuje v zahraniční redakci Respektu?
Na co se chcete v redakci soustředit?
(někteří zahraniční novináři se zajímají převážně jen o oficiální politiku)11:43Markéta PilátováDomluvím se plynně španělsky a portugalsky. Trochu hůř rusky a anglicky. Hispánská mentalita určitě existuje, stejně jako existují miliony klišé o ní. Obecně jsou např. současní mladí hispánci velmi pracovití - zejména kvůli vysoké nezaměstnanosti např. ve Španělsku, která dosahovala v osmdesátých letech až 20%. Lidé v Latisnké Americe se také musí hodně ohánět, aby se prosadili, tamní kapitalismus má mnohem tvrdší tvář než ten náš. Je např. úplně normální, že si člověk na dobrou vysokou školu musí nejdřív vydělat a až potom jde studovat, protože systém půjček a podpor v LA příliš nefunguje. Obecně se dá říct, že hispánci mají jiný vztah k času, ale liší se to země od země. Nemají pocit, že když přijdou o pět minut pozdě, že se staně něco podstatně špatného. Nejvíc si cením jejich schopnosti vychutnávat si přesně ten okamžik, který prožívají. Dokáží ocenit dobré jídlo, knížku nebo cestu a příliš se nezabývají tím, co budou dělat až ten krásný okamžik pomine. My si to tím přemýšlením o budoucnosti dost často kazíme. Na zahraniční rubrice jsem oficiálně sama, ale velmi mi pomáhá Jirka Sobota z rubriky Téma a ostatní kolegové.Moje vize zahraniční rubriky je co největší pestrost, aktuálnost v rámci možností týdeníku a zejména co nejživější, srozumitelné a čtivé texty doplněné odbornými analýzami, které by ovšem neměly převládat. Nejvíce dávám přednost autorům co mají přímou zkušenost v zahraničí. Tzn. někde žijí, pracují a píší o zemi kde působí články. To je ideální stav. Ovšem nebráníme se ani odbornějším textům, pokud jsou podány srozumitelně.:36Pavel VlasakMarketo, prosim Te, jses sestra (dvojce) Anny Pilatove?
Diky
Pavel Vlasak11:53Markéta PilátováNe, nemám dvojče, jsem jedináček. Jde o shodu jmen.:37Petr JesenskýJak jste se dostala k žurnalistice? Psala jste do nějakých novin i v Granadě?11:54Markéta PilátováDo Respektu jsme začali psát společně s Jirkou Sobotou v Granadě. Chodili jsme po městě a potkávali na ulici tzv. neohippies a někteří z nich byli Češi. Pořád jsme si lámali hlavu co tam dělají, proč žijí v jeskyních za městem, čím se vlastně zabývají. Z téhle prvotní zvědavosti nakonec vznikla reportáž a od té doby oba píšeme.:14Jan LavickaPisete, ze Spanelsko milujete. Co milujete na Cechach? Kdyz jste zila ve Spanelsku, nebo kdyby jste se tam „vratila“, snazila by jste se o spojeni ceskych a spanelskych tradic, ci byste zila jen podle tech spanelskych? V ktere zemi byste chtela vychovavat deti?11:56Markéta PilátováMyslím, že jsem se nesnažila přenášet španělský kontext do Čech a naopak. Snažím se vždycky přizpůsobit zemi v níž se zrovna nacházím - tzn. jejímu časovému rytmu, jídlu apod. nepatřím k Čechům co shánějí v cizině po obchodech majoránku a naříkají, že se z tamní mouky nedají uhníst ty správné knedlíky. Přiznám se, že nejraději bych žila a vychovávala děti ve Španělsku. Asi nejvíc si totiž cením toho, jak jsou Španělé tolerantní, nejen vůči sobě navzájem, ale i k cizincům či nelegálním přistěhovalcům z Afriky a Latinské Ameriky. Navíc mám moc ráda rozlehlost španělské krajiny, v níž se cítím svobodně.:09Mirek VařechaChtěl bych vědět, na základě vašich zkušeností - jak moc je těžké přestěhovat se a začít žít ve Španělsku? Tu zemi mám také moc rád, je mou vysněnou. Myslíte , že když má člověk chuť pracovat, zdravé ruce a mysl, tak ho španělé přijmou? Děkuji za odpověď.12:01Markéta PilátováUrčitě ano, nemyslím si že je těžké ve Španělsku začít, zvlášť teď když tam můžeme legálně pracovat. Co je těžké je najít dobrou práci. Možná je trochu obtížné smířit se s určitou společenskou rozvrstveností - ta je u nás mnohem menší. Ve Španělsku se velmi ostře rozlišuje, kdo je bohatý, chudý, středně bohatý, atd…v tomhle fungují velmi jemné nuance na začátku nepostřehnutelné, ale potom to může být trochu šok. Přeci jen jsme vyrůstali v rovnostářské společnosti, ikdyž se nám to nelíbilo, přesto v nás spousta věcí zůstala zakódovaná. Na druhou stranu nemají Španělé téměř žádné náboženské, rasové ani jiné předsudky, zejména mladší generace. Mějte se krásně a nashledanou všem!

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].