Obchodní dohoda s Jižní Amerikou míří k soudu. Unie není jednotná ani v klíčové chvíli dějin
V době globálních obchodních válek má být Evropa přístavem stability, ale pozdržením přijetí smlouvy až o dva roky toho nedosáhne
Sotva v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku dozněla slova o významu evropské jednoty z úst španělského krále a portugalského premiéra, jejichž země letos slaví 40. výročí vstupu do EU, ukázalo následovné hlasování europoslanců to, jak Unie v tuto chvíli jednotná není – přestože se jedná o zásadní otázku její ekonomické i politické existence v nových trumpovských časech.
Letos v lednu po 25 letech jednání konečně čelní představitelé bloku většinově schválili obchodní dohodu s Mercosurem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen mohla vítězoslavně odletět do Peru, aby smlouvu, která by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, se zástupci sdružení podepsala. Její příznivci se ale radovali předčasně. Evropský parlament se těsnou většinou vyslovil pro to, aby smlouvu přezkoumal Soudní dvůr EU. Ratifikace dohody je tak zastavená a je dost možné, že to bude ještě rok nebo i dva trvat, než se soud k její legalitě vyjádří.
Rozhodlo o tom deset hlasů – schválení rezoluce slavila zejména krajní pravice a levice Evropského parlamentu. Nadšeně oslavovali také zemědělci, kteří už v úterý stovkami traktorů zablokovali silnice v bezprostřední blízkosti Evropského parlamentu. Opět odpalovali ohňostroje a až do útrob skleněné budovy parlamentu spolu s tím pronikala hlasitá hudba ze zemědělských reproduktorů.
Obávají se, že příliv levnějšího zemědělského zboží ze zemí Jižní Ameriky dopadne na to jejich, přestože jim Evropská komise slíbila pomoc v řádech miliard eur. Význam dohody s Mercosurem totiž není pouze otázkou obchodní, ale hlavně politické spolupráce. V kontextu toho, že prezident Spojených států hrozí evropskému jednotnému trhu obchodní válkou, pokud si nebude smět vzít silou autonomní Grónsko, je další zdržení dohody s Mercosurem velmi špatnou zprávou.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
