148-mobr-gal.jpg
148-mobr-gal.jpg • Autor: Respekt

Fedor Gál

Fedor Gál (1945) vystudoval střední průmyslovou školu v Gottwaldově (dnes Zlín), vysokou chemickou školu v Bratislavě (1972), vědeckou přípravu ze sociologie (1977) a získal doktorát věd z ekonomie (1992). Vystřídal řadu profesí v chemických fabrikách, pracoval v několika výzkumných ústavech. Po listopadu 1989 byl krátce aktivním politikem, následně ředitelem Ústavu pro sociální analýzy bratislavské univerzity J.A. Komenského a po té docentem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Zakládal a pracoval v několika nadacích. V současnosti se věnuje hlavně publicistice, vydavatelské činnosti a médiím.

"Když jsme s Martinem Hanzlíčkem a dalšími přáteli přemýšleli o projektu Krátké dlouhé cesty (www.kratkadlouhacesta.cz) říkali sme si opakovaně: Není to jenom o židech (a o Židech), je to o lidech. Není to o hledání pravdy, je to o kladení otázek. Není to o minulosti, je to také o přítomnosti a budoucnosti."

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:14Ján Vilhan
Srdečne pozdravujem.
Kedy sa pridete pozrieť na cintorín do Tisovca.
14:02Fedor Gál
Možno v lete. Pošlite mi, prosím, mailom informácie.

:24S. Voňka
Komu je pane Gále váš nový projekt určen? Chtěl jste jím oslovit i mladou generaci, která o těhle událostech nemá ponětí, nebo má probudit vzpomínky těch co zapoměli?
14:03Fedor Gál
Původně jsem chtěl „jenom“ vyplnit prázdno ve vlastní paměti a paměti nejbližších. Postupně jsem začal cítit, že nedělám web, knihu a film o jedné židovské komunitě z malého slovenského městečka, ale dílo o otázkách, na které neznám odpovědi, a o událostech, které nejsou jenom minulostí. Netroufám si říct, jestli se mi povede oslovit širší veřejnost. Rád bych. Anebo přesněji: rádi bychom. Jde totiž o týmový projekt více než dvaceti lidí.

:49Věra Tydlitátová
Velmi srdečně zdravím a přeji všechno dobré,
Domníváte se, že podobné projekty, jako je Krátká dlouhá cesta, mohou působit na veřejnost také mimo jiné jako varování před tím, aby se podobné hrůzy už neopakovaly? Že mohou pomáhat v argumentaci proti popíračům šoa, proti neonacistům a antisemitům, zkrátka, jestli mohou být účinnou prevencí?
14:04Fedor Gál
Nemyslím, že přesvědčíme přesvědčené, že změníme cokoliv. Doufám ovšem, že klademe otázky, které jsou naléhavé a pro citlivé a slušné lidi také mobilizující.

:37Věra Tydlitátová
Dobrý den,
Jak se díváte na současnou situaci - na vzrůst neonacismu a antisemitismu a na jeho etablování v legálních politických stranách - zejména v Dělnické straně spojené s Národním odporem? Je to reálně nebezpečný jev, nebo je to jen patologický okraj společnosti bez většího dopadu a vlivu? Jka vidíte budoucnost těchto stran a hnutí a jejich ideologie?
14:04Fedor Gál
Ano, jsou to patologické jevy a jsou nebezpečné pro zdraví společnosti. Jestli zůstanou okrajovými excesy, hodně závisí na těch, kteří mají možnost formovat veřejné mínění, a na těch, kteří nemají strach postavit se těmto deviantům tváří v tvář. Takových je, bohužel, opravdu méně než málo.

:18František Kostlán
1. Nakolik se stíny fašistického Slovenského štátu odrážejí v dnešní slovenské solečnosti - i s přihlédnutím k neuvěřitelným výrokým některých křesťanských duchovních.
2. Je přístup současné české legislativy a orgánů činných v trestním řízení k potírání rasisticky motivovaných trestných činů a vůbec k neonacistických a fašistickým projevům dostatečný? Pokud ne, v čem by se měl přístup státu změnit?
3. Připomíná se u nás dostateně holokaust Romů, homosexuálů či zdravotně a mentálně postižených?
4. Sdělování pocitů týkajících se holokaustu jsou nejspíš lidem, kteří s ním nějak nepřisli do kontaktu, nesdělitelné (nepřenosné). Počty zavražděných jsou samozřejmě hrůzné, ale část mladé generace neslyší ani na to, ani na způspb, jakým se to stalo. Jak lze nejlépe předat osobní či „zděděnou“ zkušenost se šoa, aby jí mladí lidé alespoň trochu porozumněli?
14:16Fedor Gál
Ahoj, Františku, děkuji za otázky. Zde můj názor:
Ad.1) Nejde jenom o některé výroky křesťanských duchovních a nejde jenom o stíny, ale o živou přítomnost. Část katolického kléru na Slovensku (například pan Sokol), část laické veřejnosti (jenom se koukněte na některá internetová fóra například na www.sme.sk) a dokonce i část politických elit (ministr Harabín, předseda Slovenské národní strany Slota, Vladimír Mečiar a další) pořád glorifikují Hlinku, Tisa, Slovenskou republiku z dob války.
Ad.2) Hlavní deficit nevidím ani tak v stávající legislativě, jako v respektu k jejímu dodržování.
Ad.3) O holokaustu Romů, homosexuálů či zdravotně a mentálně postižených neví naše veřejnost téměř nic. Říkám to na základě svých konkrétních zkušeností publicisty, vydavatele a sociologa.
Ad.4) Ano, jde o nesdělitelnou zkušenost. Nicméně, není nad přímý kontakt svědků a mladých lidí. Bohužel, do deseti let svědků nebude. Proto považuji za důležité zveřejňování konkrétních příběhů, a ne spekulace, teorie, fabulace. Role umění je zde nezastupitelná. Myslím ovšem UMĚNÍ, ne přiživování se na tématu.

:12Robert Kubánek
Vážený pane Gále,

nemrzí Vás někdy, že jste opustil aktivní politiku? Nemáte dojem, že jako člověk disponující pravomocemi vyvěrajícími, dejme tomu, z funce člena vlády alespoň poslance (senátora) byste mohl účinněji bojovat s negativními společenskými jevy, mezi něž bohužel i v jedenadvacátém století stále ještě patří i antisemitismus?

Reklama
Reklama

S pozdravem
Robert Kubánek

14:21Fedor Gál
Nemrzí. Měl jsem pocit, že na práci profesionálního politika nemám dost trpělivosti a pevných nervů. Také si myslím, že jako autor, vydavatel, člen nadací a docela angažovaný občan mám dost prostoru, abych si řekl své.

:13Robert Kubánek
Vážený pane Gále,

všiml jsem si, že ve svých knihách, článcích i veřejných vystoupeních často nepokrytě kritizujete současnou slovenskou (i českou) politickou reprezentaci, ostatně i četné reprezentace minulé, a to zejména za protižidovské projevy jednotlivých jejích členů. Nebojíte se, že by vám ti lidé mohli ublížit? Vždyť co můžete čekat od člověka, který si, jak se říká, nevidí ani špičku nosu…

Zdravím Vás!

Robert Kubánek

14:22Fedor Gál
Kdybych se bál příliš, tak nepíši a nemluvím o konfliktních tématech.

:09Petr Kratochvíl
Dobrý den, na internetu jsem četla výstřižky z knihy Bouře, které vydalo Vaše nakladatelství. Bylo tam uvedeno a snad i zdokladováno, že romové z tábora v Letech byli využíváni rodinou Schwarzenberků na tehdejších polomech na jejich panství - se souhlasem okupační správy. Romové se prý pracovně neosvědčili a byli proto na práci povoláni Židé, kteří byli poté s vědomím Schwarzenberků odeslání do Terezína. Romy a Židy takto využívala údajně i rodina Havlů na stavbě Barrandova. Náklad knihy byl údajně zničen „nešťastnou náhodou“… Jsou tyto neuvěřitelné informace fakticky podložené? Pokud ano - vyjádřil se k nim někdy Havel nebo Schwarzenberg?
14:23Fedor Gál
Bouře je román, čili fabulace. Autor, Paul Polansky, vycházel při psaní z informací, které shromáždil od těch, co letský koncetrační tábor přežili, také z místních kronik a ústního podání. Mnohé ze získaných informací publikoval v jiné knize, která vyšla také v nakladatelství G plus G (www.gplusg.cz). Jmenuje se Tíživé mlčení. Ano, v Bouři se píše, kromě jiného, že Romové byli nasazeni na likvidaci polomů na schwarzenberkských majetkech. Nepíše se tam však, že se neosvědčili. Rodina Havlů se v Bouři zmiňuje v souvislosti s barrandovskými majetky, ne v souvislosti se zneužíváním jejich práce při stavbě Barrandova. Ano, náklad knihy byl zničen při poruše vodovodního potrubí v bytě nad skladem knih nakladatelství. Nebylo prokázáno, že šlo o úmysl. Prostě na knihy natekla voda. Pan Polansky se s panem Schwarzenberkem sešel, já u toho rozhovoru nebyl. Veřejně se k tématu knihy pan Schwarzeberk nevyjádřil. Sám autor Bouře je kontroverzní člověk a ne vše, co napsal, má charakter literatury a specialně literatury faktu. Nelze mu však upřít, že pro medializaci tragedie spjaté s táborem v Letech u Písku udělal víc než kdo jiný. Neznám také názor Václava Havla na zmíněnou knihu Paula Polanskeho a nikdy jsem s nim na toto téma nemluvil.

:41s. môcik
Dobrý deň.
Pán Gál, zaujímal by ma Váš názor na úroveň vedomostí školopovinných /konkrétne vedomosti o nacizme, fašizme, holokauste, …/. Podľa mňa je táto úroveň nízka, ale prečo? Sú na vine učitelia, žiaci, rodičia, alebo systém výučby ako taký.
Ďakujem za odpoveď.
14:23Fedor Gál
Úprimne: nepoznám úroveň učebníc, ani vedomostí školopovinných detí. Poznám však úroveň vedomostí stredoškolskej mládeže, vysokoškolákov a dospelých. Je mizerná. Príčina je aj v tom, čo ste uviedol. Problém je hlavne v rodinách a v prostredí, kde deti trávia voľný čas. Predsudky, konšpiračné teórie a zlé emócie sú zdrojom averzií k inakosti,  koketovania s národným socializmom a kultom násilia.

:55Pavol Židek
Pán Gál, píšete:
"Projekt…Krátká dlouhá cesta…není o hledání pravdy, je to o kladení otázek.
Není to o minulosti, je to také o přítomnosti a budoucnosti."
Podľa sociologického prieskumu agentúry TNS z augusta 2008 u nás na Slovensku sa odpoveď
ľudí na to, k akým hodnotám máme vychovávať budúcu generáciu, vyvíja nasledovne:
1991  1999  2008 Európa 1999
pracovitosť 81,8  75,2  82,2 53,1
pocit zodpovednosti 61,3  66,9  78,3  75,2
slušné spôsoby 87,6  72,5  77,9   73,6
samostatnosť 58,6  61,3  68,5   49,8
tolerancia, ohľaduplnosť 52,0  57,0  49,6 72,9

Môžete aspoň jednou, dvoma vetami komentovať tento sociologický prieskum ako sociológ,
ktorému sa otcov osobný príbeh začína písať deportáciou rodiny zo Slovenska
a končí 9.5.2008 položením kamienka na spoločný hrob obetí Pochodu smrti?

14:24Fedor Gál
Dobrý deň pán Žídek, na to aby som vedel komentovať sociologický výskum, o ktorom píšete, by som potreboval viac informácií aj času. V zásade si však myslím, že budúce generácie môžeme vychovávať iba k takým hodnotám, ktoré sme si osvojili, a nie k takým, ktoré by sme si osvojili radi.

:48Petr
Važený pane doc. Gále,
rád bych se Vás zeptal čím jsou dány tak vysoké peference slovenské veřejnosti směrem k vládní straně SMER (resp. min. předsedy R. Fica) z sociologické a případně politologické perspektivy?
Děkuji za Vaši odpověď.
14:25Fedor Gál
Po létech reforem nepopulárních, ale potřebných, nabízí R. Fico klídek pod laskavou péčí státu. Pečlivě si buduje image lidového vůdce, který se může roztrhat, aby lidi uchránil před vším zlým, co se na malé Slovensko valí ze strany sobecké opozice, rozpínavých Maďarů a krizí zmítaného Západu. Vydatně mu přitom pomáhá bezmocnost slovenských elit. Róbert Fico je opakování příběhu Vladimíra Mečiara z 90. let. Tentokrát ovšem v podmínkách členství Slovenska v EU a v NATO a s peněženkou naditou úspěchem reforem předchozích vlád.

:27Marty
Dobrý den, i když je to trochu mimo téma, zajímal by mně Váš názor na aktuální kampaň proti Milanu Kunderovi.
Děkuji
14:25Fedor Gál
Aktuální kampaně si moc nevšímám. Mám s nimi ty nejhorší zkušenosti. Milan Kundera je skvělý spisovatel. Jeho knihy přežijí jeho osobní delikty.
Veřejnost má ovšem právo znát pravdu.

:56Ľuba Lesná
Ahoj, Fedor,
prečo podľa teba na Slovensku vládne doteraz nezáujem v súvislosti so židovskou problematikou?
Niektoré synagógy či cintoríny sa reštaurovali, ale väčšina z nich chátra.
Osudy niektorých ľudí, ktorí prežili Holocaust sa zverejnili, ale väčšina z nich je pre nás neznáma.
V okolitých krajinách, ako je Česká republika či Rakúsko, sa v rámci Dňa Holocaustu verejne čítajú mená tých, tkorí zahynuli v koncentrákoch počas Druhej svetovej vojny, ale na Slovensku takáto tradícia doteraz nejestvuje. Neprináša práve tento nezáujem aj to, že sa pravidelne skupina extrémistov a nacionalistov pokúša na Slovensku rehabilitovať Jozefa Tisa a vôbec celé obdobie fašistického Prvého slovenského štátu?
14:26Fedor Gál
Ahoj Ľuba,
skrytý aj otvorený antisemitizmus na Slovensku nie je žiaden výmysel. O chátrajúce synagógy a cintoríny by sa mali starať predovšetkým miestne samosprávy, náboženské obce a neziskovky. Osudy ľudí, ktorí prežili holocaust, sa už roky mapujú a archivujú. Menej už osudy ďalších skupín, ktoré boli tiež zahrnuté do „konečného riešenia“ nacistov. Myslím hlavne Rómov, homosexuálov, duševne postihnutých a podobne.
Aktivity extrémistov sú síce viditeľné a nebezpečné, ale omnoho viac mi vadí ľahostajnosť, strach a pasivita takzvanej mlčiacej väčšiny.

:52Ľuba Lesná
Ahoj, Fedor,
ešte jedna otázka, ak dovolíš. Ako sa ty, ako človek, ktorý sa narodil v Terezíne, pozeráš na to, že do dnešného dňa sa na Slovensku nezverejnil zoznam arizátorov, teda ľudí, ktorí na začiatku štyridsiatych rokov konfiškovali židovský majetok?
Už bývalý riaditeľ Ústavu pamäti národa Ján Langoš, ktorý zomrel v júni 2006, avizoval počas svôjho pôsobenia v ÚPN, že podobný zoznam je takemr hotový, to znamená logicky, že na jeho zverejnenie nie je politická vôľa. Prečo je to tak podľa teba?
14:27Fedor Gál
Nuž, je to tak asi preto, že medzi arizátormi bolo veľa ľudí, ktorí založili svoju existenčnú istotu na krádeži. Mnohí už zomreli, ale ich potomkovia, žijú a majú možnosť tento boľavý problém vymazať z verejnej diskusie. Niekedy však ide o naozaj obludné príbehy, najmä pokiaľ sa do arizácií zapojila katolícka cirkev, alebo „dobrí“ susedia.

:43Ľuba Lesná
A do tretice - nezáujem v súvislosti so židovskou tematikou na Slovensku nie je len v súvislsoti s obdobím Holocaustu, ale ani histórie Židov do obdobia Druhej svetovej vojny, hoci Židia sa v mnohom spolupodieľali na vývoji a  kultúre celého stredoeurópskeho priestoru. Ale aj svetového. Spomeniem napríklad Josefa Chaima Sonnenfelda, ktorý sa narodil na Slovensku, (do školy chodil s Tomášom G.Masarykom, bol jeho priateľom) v dvadsiatych rokoch 20.storočia sa stal hlavným rabínom Jeruzalema a pričinil sa do značnej miery o mierové spolužitie Židov a Arabov. A v neposlednom rade o záchranu historickej časti Jeruzalema.
Alebo - z obdobia Holocaustu, príliš sa o dvojici Wetzler Vrba, ktorí utiekli z Osvienčimu a ako prví informovali svet o koncentračných táboroch, sa príliš na Slovensku tiež nevie.
14:27Fedor Gál
Ďakujem, lepšie je mať veľa otázok, ako žiadne. Tentokrát veľmi stručne: Najradšej by som žil v spoločnosti, kde nie je dôležité z akého etnika pochádzam, ktoré náboženstvo je to moje… ale aký som a čo som dokázal. Som si takmer istý, že toto je sen, ktorý nebude nikdy naplnený. Napriek tomu si ho ponechám. A že sa málo vie o ľuďoch, ktorí prispeli ku kultúre národa? Doplatí na to zase iba národ a jeho kultúra, nie dielo týchto ľudí.

:49Moruše Lamplová
Shana Tova,
v pátek mi kanadský novinář Michal Werbowski položil otázku, zda jsou Češi antisemité.
Moje odpověď zněla ne. A vysvětlila jsem mu, že užití slova „židák“ či v „uměleckých“ kruzích užívaný pojem „židovina“ pro dobrý obchod používají podle mne jen burani, kteří si ani neuvědomují, co vůbec říkají, případně se tak dělají zajímavějšími. Jaká je Vaše osobní zkušenost v tomto směru. Jsme nebo nejsme?
S úctou Moruše Lamplová
14:28Fedor Gál
Kdyby se mne ptali, jeslti jsou Češi antisemité antisemité, tak řeknu také ne, ale kyby jste se mne ptala jeslti jsou mezi Čechy antisemité, tak řeknu ano. To smé bych řekl o Slovácích, Polácích, Něemcích, Maďarech, o komkoliv. A kdyby mi neznámý člověk řekl „ty židáku“, tak se naštvu.

:52Fejfar Vojta
Ahoj Fedor,
pestrá paleta popíračů holocaustu a propagátorů antisemitismu zahraničního nebo domácího původu (Ahmadinežád, Töben, Sedláček, Edelmanová, Paulczyňski, Slota atd…) své výplody šíří zejména prostřednictvím internetu (dokonce i v souvislosti se světovou finanční krizi se rozšiřují nenávistní protižidovské informace), víš jak eliminovat aktivity těchto štváčů?
14:29Fedor Gál
Naše legislativa umožňuje trestně stíhat šiřitele informací, které překračují rámec zákona. Má ovšem dosah jenom na území našeho státu, což oni vědí a proto zákládají své internetové stránky v zahraničí. Pak nezbývá než se obracet na jejich provozovatele a žádat jejichh stažení. Je to ovšem souboj na dlouhé lokte. Na internetu je ovšem možné najít ledacos.

:59Wintergruen
Pán Gál, slovenská společnost mi připadá zvláštní, máme celkem dobrého známého vysokoškolského učitele, ale když jsme se zmínili pochvalně o jeho dobrém známém a našem taky, tak jeho reakce byl " a víte, že je to žid?" NAprosto nepochopitelné pro mne i manželku, nevím jestli jsou to reminiscence z dětství - je to ročník 1939 anebo jsou to nějaké slovenské streotypy, prostě slovenskou společnost někdy nechápu
14:35Fedor Gál
Řekl bych, že nechápu Vašeho známého a ne slovenskou společnost, ta je stejně různorodá jako ta česká, nebo jakákoliv jiná.

:52Milan Pilař
Jak moc se proměnil váš pohled na vnímání holocaustu před započetím vašeho projektu a nyní?
14:39Fedor Gál
Dověděl jsem se spoutu věcí o kterých jem neměl tušení. Nevěděl jsem například, že mezi první vězně koncentračních táborů patřili něměčtí anitfašisté a že to byli právě ti z nich, kteří přežili, co se první omluvili za holocaust. Nevěděl jsem také, že do koncentračních táborů zavírali i ty, kteří židům pomáhali před holocaustem. Musím také řict, že Němci se se svou nacistickou minulostí vypořádali mnohem lépe než například Češi a Slováci. Šokovalo mně, když jsem v Saksenhausenu, kde jsou památné tabule pro oběti tohoto koncentračního tábora, viděl pietní nápisy Holanďanů, Belgičanů, Francouzů…ale nebyla tam tabule ze Slovenska.
Nejsilnější zážitek samozřejmně byl, když jsem našel místo, kde pravděpodobně zavraždili mého tátu, na tomto místě jem poprvé v životě svého tátu oslovil. Těch silný dojmů je mnoho, podívejte se, prosím, na stránky www.kratkadlouhacesta.cz

:58Jiří Zajíc
Vážený pane docente,
před časem jsem na Vašich internetovch stránkch narazil na publikaci nazvanou „Za za“, které obsahje několik měsíců trvající debatu skupiny Vám známých lidí z různého lidského i světonázorového zázemí. Bylo to pro mě mmořádně zajímavé čtení. Jeho zkladem je ovšem vytvoření komunity, která si dosatenčě důvěřuje na to, aby se debaovalo oteveně a s respektem k osatním. A tam hraje vlekou roli osobnost toho, kdo takovou komunitu spojuje. Nechystáte nějaké pokračovní? Nebo něco podobného. Myslím, že - zejmna, kdyby se z toho vyinul jis dlouhodobá aktivita, by to bylo velmi cemnné pro naše poměry.
14:49Fedor Gál
Kniha Za za je zvláštní tím, že lidé, kteří vzájemně diskutovli prostřednictvím emailu se často ani neznali, a přesto byli velmi otevřeni. Po té jsem se ještě jednou snažil obnovit tuto malou partu pro pokračování diskuze, ale už to nešlo. Knížka je volně ke stažení na mém vebu www.fedorgal.cz.

:33Jasna Flamiková
Peníze, které máš díky projektu televize NOVA Ti dávají fantastický prostor k realizaci projektů (jako je Krátká dlouhá cesta nebo řada výborných nekomerčních knih vydaných Tvým nakladatelstvím), které jsou pro lidi i společnost jako celek smysluplné a prospěšné a ze kterých můžeš mít dobrý pocit i Ty. Vnímáš v tomto smyslu svoje aktivity jako něco výjimečného nebo potkáváš další lidi, kteří k životu a penězům přistupují podobným způsobem? Setkal jsi se při realizaci tohoto projektu s lidmi, které toto téma natolik oslovilo, že jsou ochotni ho rovněž podpořit ze svého?
14:54Fedor Gál
Poslední léta dělám jen to co mně baví a co považuji za důležité. Partu pro projekt Krátká dlouhá cesta jsem dával dohromady sám a není tam jediný člověk, který by to nedělal s emocionálním nasazením, nemluvě o tom, že to jsou skvělí profesionálové. Pokud jde o peníze, zatím jsem většinovým investorem.

:07Lenka D.
Odkud podle Vás čerpali ti lidé sílu k přežití? Co vám dala práce na vašem projektu, co vám vzala?
14:58Fedor Gál
Nevím odkud tito lidé brali sílu, slyšel jsem, že můj táta přestal kráčet na pochodu ze Saksenu, když mu někdo řekl, že jeho rodina nepřežila. Možná byl jen vyhladovělý, slabý nebo nemocný, to nevím. Také je známo, že většina těch nejsilnějších nepřežila, protože se postavila proti, v Treblince, ve Varšavském ghettu…
Práce na projektu Krátká dlouhá cesta mně naučila, že holocaust není jenom o Židech, ale o lidech - nejenom o těch, kteří v holocaustu zemřeli, ale i o těch, kteří lhostejně přihlíželi, nemluvě o těch, kteří se přiživovali na jejich tragédii. Dnes už také vím, že nikdy nepochopím, jak se můžou lidé chovat tak, jak se k svým bližním chovali, celý zbytek života si budu klást takové otázky. Práce na projektu, mně emocionáolně nesmírně obohatila a také jsme dospěl k přesvědčení, že to není nějaká historická epizoda a když nebudeme dostatečně připraveni a silni, může se kdykoliv zopakovat.

:08Jiří Zajíc
Vážený pane docente,
Vidíte nějaký rozdíl mezi českým a slovenským katolickým duchovenstvem i členy církve ohledně jejich postojů vůči židovské komunitě, židovskému utrpení i židovskému přínosu společnosti a dějinám? Pokud ano, v čem je podle Vás příčina?
15:08Fedor Gál
Ano, vidím. Jméno kněze Andreje Hlinky nesl název totalitní politické strany, která byla jedinou vládnoucí stranou Slovenského státu v období války. Farář Josef Tiso byl prezintentem tohoto státu, a za jeho vlády byly přijaty rasové zákony, které si v ničem nezadaly s těmi německými. Tento stát, za každéh deportovaného žida platil říši 500 marek, což si myslím, že nemá precedens. A když přeskočím do současnosti, vrcholný přestavitel slovenského katolického kléru, pan Sokol, nedávno celebroval mši svatou za Joszefa Tisu. V těchto dnech vychází na Slovensku kniha o biskupovi Vojtašákovi, který se aktivně podílel na arizaci židovského majetku. Na druhou stanu za každým zachráněným židem stojí minimálně jeden Slovák, významně místo patří evangelické církvi, která se pokusila zachraňovat židy tím, že jim umožnila konverzi, mezi nimi byli i moji rodiče. Význam toho gesta nesnižuje fakt, že je to nezachránilo.

:44Bartonova
Dobrý den,
kdy a jakým způsobem se veřejnost seznámí s Vaším projektem?
15:16Fedor Gál
Webovou stránku jsem již uvedl. 25. listopadu bude vernisáž knihy, kterou vydáváme, do konce roku bude hotový film, který bude miít pražskou premiéru koncem ledna v kině Světozor.

:46P. Řeřicha
Jste sociolog a dostanete se do kontaktu s lidmi - u které generace cítíte největší antisemitismus? Z mé vlastní zkušenosti mám spíše dojem, že mladí lidé v židovském původu problém nevidí…
15:18Fedor Gál
Tvrdé jádro českých neonacistů nejsou žádní staříci a antisemitismus je součástí jejich programu. Myslím si také, že pokud jeden jediný člověk se necítí bezpečně na našich ulicích kvůli své jinakosti, pak nejsme v bezpečí ani mi ostatní. Mám tím na mysli především Romy a některé imigranty.

:11Michal Šeršeň
Ahoj Fedor,
Internet, nové technológie, mobilné komunikácie, toto sú možno ideálne nástroje nielen na vyjadrenie vlastného postoja ale aj na aktívny odpor proti radikalizmu a extrémizmu. Tak trochu dúfam, že projekt postupne využije aj to tieto možnosti. Veď ľudí, ktorí by si radšej ako primitívny klip o Hedvige Malinovej pozreli virtuálny Terezín, Silu ludskosti alebo záznam z Pohody, je stále dosť. Stačí možno len začať, správy z „Krátkej dlhej cesty“ si už svoju cestu nájdu.
15:24Fedor Gál
Ahoj Michal, robím čo možem, pridaj sa!

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte