Ukrajina
Frontová linie u ukrajinského města Svitlodarsk; ilustrační foto • Autor: Profimedia

Rusko pořád drží přes sto tisíc vojáků na ukrajinské hranici a nadále tak hrozí přímý vojenský střet s Ukrajinou. Příští týden bude o napjaté situaci jednat americký prezident Joe Biden s Vladimirem Putinem, následně pak NATO a Rusko, do rozhovorů se zapojí i země Evropské unie.Doufáme, že dojde k deeskalaci na ukrajinské hranici s Ruskem. Je klíčové, že naši západní spojenci stojí za Ukrajinou a podnikli řadu kroků, aby Putinovi ukázali, že mu další agrese u nás neprojde. Věříme, že to pochopí,“ říká ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis na otázku, co si od rozhovorů slibuje.

Ukrajina nebude přímo přítomná žádnému jednání s Ruskem. Není to pro vás riziko?

Samozřejmě, že by bylo nejlepší, kdybychom byli přímo zapojení, jako tomu bylo v minulosti například v tzv. normandském formátu, kde byla spolu s Kyjevem přítomná Paříž, Berlín a Moskva. Musíme si však uvědomit, že by s tím musely nadále souhlasit všechny strany, jenže Putin je nyní proti. Zároveň je důležité, že se nejedná o nás bez nás. Všem rozhovorům s Ruskem předchází vždy komunikace s námi a následně jsme také o všem informováni.

A co když k deeskalaci nedojde, co je cílem Vladimira Putina na Ukrajině?

Nepochybně chce vyhrocením situace ukázat svoji důležitost – to, že je hráčem na šachovnici. Může to být vydírání, aby Západ souhlasil s nějakým summitem s Ruskem, jehož výsledkem by byla novodobá Jalta, nové přerozdělení světa ve prospěch Ruska. Největším cílem Moskvy je totiž obnovení Sovětského svazu v jeho původních hranicích. Proto také nemůžeme vyloučit, že skutečně chystá nějakou agresi. A kdyby to tak bylo, je zjevné, že Ukrajina bude jeho prvním terčem, o tom nemáme pochyby, protože bez našeho území žádný novodobý Sovětský svaz existovat nemůže. Al nemusí mít vše dopředu nalinkované - rozhodovat se může podle toho, nakolik my a naši spojenci ukážeme slabost. To, co se děje, se tak samozřejmě netýká jen nás.

Jevhen Perebyjnis
Jevhen Perebyjnis

Co máte na mysli?

Putin již v rámci svých požadavků na Západ zmínil, že chce návrat stavu před rok 1997, tedy před vstup střední Evropy do Severoatlantické aliance – což je přímé ohrožení i pro vás nebo Pobaltí. Oslabení vazby s NATO by znamenalo posílení ruské sféry vlivu. Moskva by tak opět rozhodovala, co se u vás bude dít, kam smíte, či nesmíte vstupovat, jaké zbraně u vás budou.

Proč s tím přichází Putin nyní?

Zdá se mi, že pochopil, že členství Ukrajiny v NATO už není taková fantazie, jak si dřív mohl myslet. Máme vzájemně velmi těsnou spolupráci, jsme zapojeni do řady projektů, účastnili jsme se všech zahraničních misí aliance. Ukrajinská armáda posílila bojeschopnost.

NATO ale nyní rozhodně nechce Ukrajinu přijmout právě s ohledem na možný přímý střet s Ruskem.

Ano, v tuto chvíli ne, ale nevíme, co se stane za několik let. Podívejte se, co říká Finsko: že když Putin zaútočí na Ukrajinu, vstoupí do NATO. Podobně mluví Švédsko. Chci tím říct, že i když by se některé země NATO momentálně s členstvím Ukrajiny nesmířily, perspektiva se může pod vlivem ruských hrozeb a měnících se okolností měnit. Tohle Putin nepochybně vnímá - chápe, že možnost se může stát realitou, a proto přijímá protiopatření.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský mluvil s ukrajinským ministrem zahraničí Dymtrem Kulebou, na čem se dohodli?

Rozhovor proběhl ve velmi přátelské atmosféře, ministr Lipavský vyjádřil podporu Ukrajině, její územní celistvosti a svrchovanosti a našemu boji proti ruské agresi. Pokud vím, Česko nabídlo Ukrajině i konkrétní pomoc.

Jde o dodávku zbraňových systémů?

Forma se bude ještě upřesňovat. Pro nás je důležité nejen materiální vybavení, ale i solidarita. Doufáme, že vyústí v silnou podporu v druhé polovině roku v rámci českého předsednictví v Radě EU i v rámci různých regionálních formátů. Ministr Lipavský tuto připravenost potvrdil, během rozhovoru nabídl na začátku února cestu tří ministrů zahraničí do Kyjeva – českého, slovenského a rakouského. To jsme uvítali.

Podle informací Respektu projevil zájem osobně mluvit s premiérem Petrem Fialou i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Je to tak?

Ano, mimochodem prezident Zelenskyj byl jedním z prvních světových lídrů, kteří poblahopřáli premiéru Fialovi ke jmenování. Na svém Twitteru to napsal česky. A je připraven navázat úzký osobní kontakt, jednáme o možnosti schůzky v rámci nějakého multilaterálního jednání. Během ní by mohlo dojít k podepsání deklarace ve prospěch ukrajinského členství v Evropské unii, kterou jsme již uzavřeli se sedmi jinými zeměmi, jako je Polsko nebo Slovensko.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte