Petra Červená

Západočínský Golmud opanovala tíseň. Moderní žlutá budova vlakového nádraží, široké bulváry, perfektně vybavené supermarkety i luxusní hotely se marně snaží vyhrát souboj se skličující prázdnotou. Nic nenasvědčuje tomu, že už příští sobota by měla do života města i celé provincie přinést převratnou změnu a otevřít novou kapitolu v jejich dějinách.

Tak, jak se svět diví čínskému ekonomickému zázraku, zůstává rozum stát také nad rychlostí, s níž dnes Čína objevuje automobily. V době, kdy se západní svět snaží řešit problémy rozbujelým automobilismem způsobené, roste v Říši středu počet osobních aut každý rok o polovinu. Stejně závratnou rychlostí teď ale začíná přibývat i problémů.

Ač se to nezdá, i Číňanům přibývají některá ze základních lidských práv. Od září loňského roku se mohou svobodně ženit a vdávat, od října samostatně žádat o cestovní pas a od letošního roku také kupovat a prodávat byty. Zdánlivá samozřejmost, ale až do té doby museli ve všech zmíněných případech žádat o povolení pracovní jednotku tan-wej. Systém, který od vítězství Mao Ce-tungových komunistů v roce 1949 veškeré městské obyvatelstvo organizoval do pracovních jednotek tan-wej, se však pod vlivem ekonomických i společenských změn postupně rozpadá. Mnoho lidí se však místo radosti z nabytých svobod trápí ztrátou „železné misky rýže“ – sociálních jistot, které členství v tan-wej přinášelo.